CHEMTRAILS ::::::::::✈

[kapr]

děcka mám něco pro vás s festu BA tento víkend nad Jaroměří http://metlak.rajce.idnes.cz/BA_2010/#CIMG7460.JPG

[Alfa]

Pěknýýýý. A kdepak jsi sakra měl zapíchnutý to kružítko??

[cardej]

K zamyšlení:
Víte co mě přislo na mysl? Možná blábol...

Nejsou náhodou ty povodně spojené právě s tím "práškováním" ??
CHEMTRAILS sice má chránit proti záření, ale na druhé straně ten rozprach může na sebe vázat vodu do mnohem většího množství než jsou přírodní mraky a vlivem proudění vzduchu se může přenášet k horám a tam se srážet...v nepřirozených přívalech vod.

Napadlo mi to v souvislosti s tím ,jak vyvolávají déšt pomocí nějaké sloučeniny stříbra.?? Může to být i jiná sloučenina ?? Vždy neví co vlastně dělají, když "práškují"...

No stejně - Ted tady přímo leje, ale když jsem se díval do studny tak spodní voda je metr pod normálem a přitom tady nyní nárazově leje každý den .při těchto deštích by měla být studna plná.....- úroveň spodní vody klesá..
zajímavé ???

[am2]

http://orgo.cz/viewtopic.php?f=22&t=324&start=660#p8395

[am2]

obrazek od slovenskeho ctenare (Slovensko, Orava)

[am2]

občas kouknu na nebe... dnes jsem koukl, na nebi (realitvně) normální plující mraky.
Kouknu nahoru ani ne za minutu minutu..., a na nebi narostl osamocený mrak, takový ten typický "haarpový", s vlnkami, trochu podobný obrázku v předchozím příspěvku, akorát ne jako dlouhá čára, ale jako menší mrak.
Překvapilo mě, jak rychle se ten mrak zničehonic objevil (tyto mraky často rostou velmi rychle, během 20 minut mohou "zarůst" celý obzor, původně prázdný).
Mrak stál na místě, ačkoli dole dost foukalo a ostatní mraky také rychle pluly. A ještě než jsem se vrátil do budovy, tak jsem viděl, jak přes mrak přeletělo klasické velké bílé letadlo a za ním v závěsu dvě malá letadla, asi stíhačky, překvapivě také v bílé barvě.

[am2]

teď jsem zase koukal na nebe, na obloze tři letouni s krátkými contrails, vcelku běžný provoz tady večer.
ale také se na obloze cosi na krátší dobu zablýsklo cosi, jak se v tom slunce odráželo. Když se od toho slunce přestalo odrážet, tak to zhasínalo až do ztracena.
Pak se objevil tohoto druhý kousek, ten pro změnu letěl dlouhou dobu rovnoměrně za jednom z těch 3 letadel. Ale nedělalo to žádnou stopu, pouze to "svítilo" tím odrazem slunce, i od těch 3 letadel se v tu chvíli odráželo slunce. Možná to byly stíhačky, ty contrails asi nedělají, když letí velmi pomalou rychlostí.

[sophia]

Koukal jsem na to taky a 2 letadla pouštěla chemtrails, který vcelku mizel a to třetí nepouštělo nic a jen je sledovalo. Asi kalibrují kluci nebo zkoušejí nějakou další směs.

[Zenko.Idane]

Chemtrails - souvislosti. Pomalu, ale jistě začíná přihořívat. , http://prvopodstata.webnode.cz/news/che ... vislosti-/ , http://www.osud.cz/osudcz-tv-sprejuji-nas-ale-proc , jsem z toho

[truthseeker]

Začínám si myslet, že chemtrails nebudou mít jednoduchou a hlavně jedinou funkci. Chtějí nás otrávit, chtějí nás otupit, připravit nás o vitamin D, chtějí zničit všechny plodiny až na geneticky modifikované, možná si tím připravují půdu (čti nebe) pro 2012 a blue-beam vrcholícím na olympiádě či jinde... všechno tohle a dalších x věcí by se mohlo zfouknout sprejováním. A až to jednou oficiálně praskne (což věřím že praskne), přizná se, že se jedná o opatření proti globálnímu oteplování a může se jet dál. Pokud je alespoň polovina z tohohle pravde, orgonit může mít důležitější funkci, než se zdá.

[Michael]

jen taková zajímavost pro pobavení

byl jsem se dnes podívat na dny NATO v Mošnově, podívat se a hlavně vyfotit u velkých letadel trysky na chemtrails na křídlech v úrovni motorů (samozřejmě tam byly a ještě mastné od sraček co na nás sypou), prolézt letoun AWACS

no a po vystání asi hodinové fronty u letadla AWACS - pochopil jsem, že to letadlo přiletělo z německé základny v Geilenkirchenu, kam pouštěl nějakej německej voják malé skupinky lidí jsem to nevydržel a zeptal jsem se ho na nedaleko nízko letící výrazně sprejující chemtrailsové letadlo - říkám mu jestli je to chemtrails a kdo to dělá a on odpověděl, že je to contrails a že chemtrails neexistuje, jak jinak...

[Tauri]

Hodíš sem ještě prosím nějaký fotky? Jééé já kdybych tam byl a on mi tohle řekl, to by slyšel těch slov Ještě mi lhát do očí...sice se má všechno řešit pohodově, ale dneska to už nejde. Jakmile si člověk nechá na hlavu srát takový kejdy z letadel, jde všechno stranou Neřekl jsi mu ještě něco?

[am2]

na ty fotky trysek se taky těším, jestli teda nejsou tajný

[Michael]

tohle je úplně jak dnešní počasí asi chystají něco na víkend opět

phpBB [video]

[Michael]

v podstatě v tomhle článku z roku 2008 vysvětlují mezi řádky proč musí práškovat před deštěm

Bezmračné nebe nad Pekingem má zajistit i dělostřelectvo

Čína se pokusí poroučet větru a dešti, jako to již zkoušeli jiní. Nechce prostě nechat nic náhodě. Podívejte se, jak se dělá nebe bez mráčků.foto: AP Photo/Ng Han Guan

Je 20:00 místního času. Začíná slavnostní a dlouho utajovaná zahajovací ceremonie XXIX. letních olympijských her. A z nebe se již nějakou chvíli na vše snáší hustý déšť. Ne, tak takhle si čínské vládní úřady start olympijských her nepředstavují. Nebe nad otevřeným stadionem totiž musí zůstat bez mráčku.
Proč předpovídat počasí, když ho můžeme měnit?

Že chce Čína během olympijských her měnit počasí, se ví již delší dobu. Hlavní stadion totiž nemá střechu a předpověď na osmého srpna není nejlepší – na čtyřicet procent bude dnes pršet. Některé zprávy informují o tom, že Čína nasadí experimentální technologie. Letectvo a dělostřelectvo zařídí, aby se mraky vypršely ještě před Pekingem, a nad stadionem počítá s dalšími způsoby, jak dešti zabrání.

Jedná se o nereálný sen? Jaká je současnost oboru označovaného jako "modifikace počasí“?

Historie stará půl století
Naivní začátky, kdy se lidstvo domnívalo, že pomocí různých rituálů dokáže změnit počasí, patří stovky let minulosti. Změny počasí v moderním smyslu přicházejí, ale až v padesátých letech minulého století. V této době se objevuje technika označovaná jako "zasévání mraků“ a vzniká obor s názvem "weather modification".

Moderní historie tohoto oboru začíná v roce 1946, kdy byla v laboratořích General Electric v New Yorku pozorována schopnost suchého ledu (pevný oxid uhličitý) konvertovat podchlazenou vodu na led.

Následně byly opakovány experimenty s různými druhy chemických sloučenin. První pokusy v atmosféře byly provedeny na začátku padesátých let minulého století.

Mraky a vlhkost
Mrak je viditelné množství zkondenzované vody. V meteorologii se mraky dělí do různých kategorií. Základním kritériem je složení mraku. Zde se rozlišují mraky vodní, které jsou tvořeny kapičkami vody, dále pak ledové, složené z ledových krystalků, a smíšené, tvořené jak kapičkami, tak krystaly.

Další dělení je podle výšky, v níž se pohybují. Patří sem mraky vysoké (5-12 km), střední (2-5) a nízké (méně než 2 kilometry nad povrchem).



Základní dělení mraků podle nadmořské výšky

Vyrobme si mrak
Základem mraku je vzdušná vlhkost. K jeho vzniku je však třeba více faktorů než jen zmíněná vlhkost. Jedná se zejména o proudění, které žene vodní páru do chladnějších (vyšších) vrstev atmosféry, a také kondenzační jádra.

Samo ochlazení vody pod 0°C ještě nezaruče její zmrznutí. Je to podobné, jako když se dá čistá voda do mrazáku a opatrně se vyjme. Pak lze pozorovat její zmrznutí až po zatřepání, případně přidání nějakého krystalku.

Jako kondenzační jádra v procesu přirozené kondenzace poslouží částečky prachu, pylová zrnka nebo krystalky mořské soli, která se spolu s vodní vlhkostí dostávají do vyšších nadmořských výšek.

Rozhovor s Mgr. Marjanem Sandevem z Centrálního předpovědního pracoviště v Českém hydrometeorologickém ústavu Praha

Kde se v současné době v Evropě „mění počasí“?
Jedná se zejména o některé státy Balkánu. V praxi se jedná obecně o země, kde je počasí spíše teplejší a nestabilnější a použití změn počasí je spíše operativní. Jde o situace, kdy hrozí krupobití a je třeba zmírnit jeho následky. Přitom se vychází z předpokladu, že více kondenzačních jader v mraku odebírá více vlhkosti, a tím se zmenšuje možnost tvorby krup, resp. jejich zvětšování. Zde je dokonce upraveno období, kdy se mohou změny počasí provádět. Jedná se o 15. duben až 30. září.
Další situace nastane, když je dostatek vlhkosti, ale není dostatek zárodečných jader pro srážky. Proto se do oblaků "dopraví“ kondenzační jádra, na kterých se tato vlhkost začne nabalovat, a způsobí déšť nebo sníh.

Hrozí tady nějaký vedlejší efekt, ať už rozkolísání počasí lokálně, či globálně?
Globálně to nepřichází v úvahu, lokálně je účinek taktéž minimální, i když z literatury jsou známy případy jako z Colorada v USA, kdy umělá stimulace mraků byla znát i několik měsíců po jejím provedení.

Co opačný efekt, třeba střílet do mraků a nějak je "rozprášit“, tak aby z nich nepršelo vůbec?
Pokud chceme mrak skutečně "rozprášit“, pak není možné, aby z něho nepršelo. Přidáním dalších kondenzačních jader musíme vyvolat srážky dříve, než mraky dorazí na určíte místo, třeba nad ten olympijský stadion. Pokud je už dešťový mrak nad stadionem, moc se s tím už nedá udělat.

Jaký je váš osobní názor na úspěšnost změny počasí v Číně během olympiády?
Těžko lze hodnotit, co je to úspěch. I když způsobíte déšť, resp. "rozprášíte“ mraky, nemůžete si být jisti, že by k tomu nedošlo i bez vašeho vlivu. Proto je jakékoliv statistické hodnocení sporné.


A zde už se nabízí možnost, jak mrak "vytvořit“ uměle. Pokud se jedná o oblast, kde je sice vlhkost, ale chybí kondenzační jádra, lze tato jádra uměle přidat.

Metody takzvaného zasévání mraků se rozlišují podle toho, odkud jsou krystalická jádra dodávána, zda ze vzduchu, nebo ze země.


Pozemní dodávání jader spočívá buď ve vystřelování raket, nebo ve využití speciálních generátorů.


Kondenzační jádra
Kondenzační jádra mohou být vytvářena přidáním cizí látky (vlastní jádra), nebo ochlazením.

V prvním případě se nejčastěji používá jodid stříbrný – jeho krystalová struktura je velmi podobná krystalové struktuře ledu. Ten se dodává zpravidla prostřednictvím speciálních pyrotechnických patron, které jsou připevněny na letadlech.

Druhou možností je expanze plynu, například oxidu uhličitého, což způsobí prudké ochlazení, které samo o sobě zapříčiní vznik krystalických jader ledu.

Nejčastější použití je:
snížení rizika krupobití
zvýšení srážek nad daným územím
redukce mlhy v blízkosti letišť

Je to bezpečné?
Využití jodidu stříbrného provází diskuse o ekologii a zdravotní nezávadnosti.

Dosavadní měření však ukazují, že koncentrace stříbra se pohybují v řádu stokrát nižším, než jsou dané limity. Například povolená hodnota koncentrace stříbra v dešťové vodě je 50 mikrogramů na litr. A i v místech, kde se intenzivně upravuje počasí pomocí jodidu stříbrného, se množství tohoto prvku ve vodě pohybuje okolo 0,1 mikrogramu na litr.

Využití oxidu uhličitého je zcela bez rizika. Dýcháním, cestováním auty, spalováním atd. jej produkujeme mnohem více. Ostatní chemikálie sice také nejsou prospěšné, ale akutní zdravotní rizika nehrozí.

Prý se to vyplatí
Odpověď na to, jaké jsou náklady na déšť, není jednoduchá. Většina programů probíhajících v jednotlivých státech USA má rozpočet v řádu stovek tisíc až milionů dolarů.

Americká asociace pro změnu počasí konstatuje, že technika změny počasí není drahá a že její efektivita (výnosy:náklady) se pohybuje v poměru 20:1.

Studie prováděná v osmdesátých letech v Austrálii tvrdí, že náklady na zvýšení srážek o 55 mm za období šesti měsíců, se pohybovala v řádu 600 tisíc dolarů. Přepočty na hektar ukazují, že zvýšení výnosů v důsledku tohoto zavlažování se pohybovalo okolo 15 dolarů. Naopak náklady na změnu počasí byly ohodnoceny částkou 0,8-3 dolary/hektar.

Jak si Čína mění počasí...
Tvrzení, že Čína začala s experimenty pouze kvůli olympijským hrám, je nepravdivé. Program změny počasí má v této zemi poměrně dlouhou tradici. Ale jaké jsou výsledky?

V Číně se program používá zejména v severní části, která je srážkově zhruba na úrovni jedné třetiny světového průměru. Některé zdroje uvádějí, že množství srážek se podařilo zvýšit o 13 procent. Čína za svůj celonárodní program utrácí okolo 60 milionů dolarů ročně. Státní úřady tvrdí, že vyprodukovala tolik deště, že by vodou z něj zaplnila čtyři Žluté řeky.

V programu je zaměstnáno 30 tisíc osob, což zahrnuje i farmáře, kteří využívají rakety a pozemní děla. Celkový počet děl se odhadoval na 12 000, ale hlavní páteř systému tvoří více než 30 letadel upravených pro hoření pyrotechnických patron.

Další využití tohoto programu našla Čína při čištění ovzduší, kdy pomocí deště smete prach i smog.

... a jak ostatní svět
I když je nejlidnatější stát světa v tomto oboru nejcitovanější, přesto není jediný, kdo se využíváním změn počasí zabývá.

Často je využití této techniky zmiňováno v USA i Rusku. Za celou dobu existence této technologie se výzkumu nebo praktickému použití věnovalo více než padesát zemí na celém světě.

Stát přitom patří spíše mezi objednatele než dodavatele. Nejčastěji tuto práci dělají soukromé instituce, které tak činí na základě smluv s organizacemi majícími na starost správu vodních zdrojů. Výjimkou ale nejsou ani lyžařské areály.

Nejdůležitější otázka. Funguje to?


Důkaz, že to funguje? Po 45 minutách zasévání. Labrador. Foto: North American Weather Consultants, Inc.

Je málo vědeckých oborů, které jsou natolik rozporuplné jako "weather modification". Například Americká akademie věd po 30 letech výzkumu tvrdila, že neexistují důkazy, že umělá změna počasí funguje.

Stále se jedná o začarovaný kruh. Je totiž téměř nemožné odpovědět na základní otázku, zda by pršelo, i kdyby tam ty chemikálie nebyly přidány. Každý další experiment totiž pracuje v nové situaci a opět je tam chemikálie buď přidána, či nikoliv. V případě desítek a stovek pokusů v jedné lokalitě je možné již zapojit statistiku, ale interpretace není snadná.

Americká organizace North American Weather Consultants tvrdí, že zvýšení srážek se pohybuje okolo 5 - 20% v kontinentálních oblastech a mezi 5 - 30% v pobřežních.

I přes množství výzkumných institucí, asociací i soukromých firem jsou někteří odborníci skeptičtí. "Nejnovější vědecký závěr zní, že existuje jen velmi velmi málo důkazů úspěchu při zasahování do zvýšení či snížení množství srážek nebo úplného zastavení deště," říká Leonard Barrie ze Světové meteorologické organizace (WMO) sídlící ve Švýcarsku.

S blížícím se dnem zahájení olympiády konec optimismu?
I Čína se s blížícím startem her mírní ve svých vyjádřeních o naprosté kontrole nad počasím.

Když se programu začala věnovat intenzivněji, právě v rámci příprav na celosvětovou sportovní událost, zaznívaly informace, že se počítá se stoprocentními výsledky.

Ale nyní čínský Úřad pro úpravu počasí podstatně mírní optimismus. Již si není ani zdaleka jistý úspěchem při snaze odvrátit špatné počasí hrozící deštěm při slavnostním zahájení olympijských her. "Pokud se nad Pekingem vytvoří husté bouřkové mraky napité vodou, pak jsme bezmocní,“ přiznává otevřeně.

Místo závěru
Na druhou stranu můžeme být spíše rádi, že se zatím nedaří počasí měnit se stoprocentní úspěšností.

Stačí si představit, jakému tlaku by musely čelit instituce, které by měly v rukou ovládání těchto změn.

Lobbování od vlády typu "dnes máme významnou návštěvu a chceme se s ní odpoledne projít po Praze, zařiďte, ať neprší" počínaje přes turistické asociace, které by mohly chtít upravovat počasí podle počtu turistů, až po zemědělce, kteří by si v konečném důsledku mohli takto "krást" vodu. I když mnohem častěji by možná požadovali ochranu před kroupami, jež mohou zničit měsíce pěstovanou úrodu.

Kdo by reguloval, zda si soukromí zemědělci nebudou střílet také pár raketek, aby nemuseli kropit z cisterny? A kdo globálně?

Odkazy

Weather Modification Association - sdružuje jednotlivce i instituce, které se profesionálně zabývají tímto oborem
North American Weather Consultants, Inc. - jedna z největších soukromých společností v této oblasti
Nevada State Cloud Seeding Program


http://technet.idnes.cz/bezmracne-nebe- ... chnika_fur

pokud to tady už někde je tak se omlouvám