Co jíst a pít
-
- Příspěvky: 495
- Registrován: 29 črc 2009 02:31
- Bydliště: Kosmonosy
Re: Co jíst a pít
zde je zajímavý článek jak na detoxikaci těla, řekl bych že je to takovej klystýr zvrchu? určitě to už taky někdo znáte? má někdo zkušenost? http://zivotni-energie.cz/sankhapraksal ... isara.html
Re: Co jíst a pít
známá to podstoupila s pár dalšíma lidma, z nějakýho chlápka začali vycházet melounové semínka, i když tvrdil že meloun měl naposled před x lety. Jinak je to dobrý dělat s někým kdo má s s cvičením těch cviků zkušenosti.
Když to neumíš voda se ti hromadí a můžeš pomalu volat záchranku.
Když to neumíš voda se ti hromadí a můžeš pomalu volat záchranku.
Moje orgoše > Zde < - Moderátor fóra -
Re: Co jíst a pít
To by ma zaujímalo kde sa uchovali tie melónové semená bez toho že by sa nerozložili.Zaujímavé.
Keď nebude čo sadiť aspoň viem kde hľadť.
Keď nebude čo sadiť aspoň viem kde hľadť.
Re: Co jíst a pít
zkus snít zrníčka kávy. Cibetková káva je taky nejlepší, takhle by sis jí mohl vyrábět sám !
Moje orgoše > Zde < - Moderátor fóra -
Re: Co jíst a pít
je to o tom celé vlákno na www.upramene.cz , návod, doporučení, zkušenosti
(ty semínka z melounu bych tipl schovaný mezi střevními záhyby)
(ty semínka z melounu bych tipl schovaný mezi střevními záhyby)
Re: Co jíst a pít
Zkoušel jsem to v době, kdy jsem byl větší nadšenec. Bylo to tak před 25 lety. Text i obrázky jsou z knihy Andrého van Lysebetha, akorát přesně nevím, jak se ta knížka jmenuje. Možná se jmenovala jen Jóga. Určitě u nás vyšla už za socialismu, protože jsem ji od jednoho maníka vyškemral už na střední škole.Zenko.Idane píše:zde je zajímavý článek jak na detoxikaci těla, řekl bych že je to takovej klystýr zvrchu? určitě to už taky někdo znáte? má někdo zkušenost? http://zivotni-energie.cz/sankhapraksal ... isara.html
Když se to dělá podle návodu a jste zdraví, nemůžete si ublížit. Ublížit byste si mohli možná nedodržením režimu potom -- první jídlo a tak. Ale taky by to asi nebylo tak kritické.
Co si pamatuju, tak potřebujete hlavně klid a soukromí (záchod pro sebe). Místnost by měla mít příjemnou teplotu. Při těch cvicích se sice zahřejete, ale jak z vás všechno vyleze tak se pak přece jen potřebujete spíš "šetřit" -- jakoby zeslábnete (ale spíš se vám nic nechce dalšího dělat) a teplo je pak fajn.
Ty řeči s tou záchrankou jsou blbost. Když to z vás nechce lézt ven, tak se zkrátka nenalíváte a chvilku déle cvičíte. Ono to přijde. Asi je důležité toho nenechat uprostřed (netrpělivost). A i kdyby se to z nějakých důvodů nepovedlo, tak zkrátka v sobě máte trochu víc "polévky bez chuti". Není to žádný jed. Takže klídek a pohoda.
Dobrá rada je s tím oplachováním zadku po každém vyprázdnění. Jinak ta sůl trochu štípe -- ale není to taková hrůza. Namazat indulonou, niveou, čímkoliv mastným, aby zkrátka voda sklouzla.
Chce si na to udělat čas -- flákací den. Nic moc dalšího se vám nebude chtít dělat.
Z másla "ghí" nemusíte dělat žádnou vědu. Je to zkrátka přepuštěné máslo, které se tím vyčistí a odloučí se voda. Kvalitní máslo z obchodu je OK. Myslete na to, že v Indii má přepouštění másla i hygienické důvody, které u nás odpadají.
Osobně jsem si dával rýži. Ani jsem ji nějak moc nerozvařoval. Po proceduře rýže s tím máslem chutná znamenitě Musíte si ji připravit předem. Zabalte hrnec do deky, aby nevychladla. Bude ještě lepší. Kdybyste ji vařili až po cvičení, taky by to šlo, ale nebude se vám chtít.
Není to vůbec těžké. Není čeho se bát. Pohoda, čas, teplo, nachystat se na to...
dobroučký masíčko
Věda: umělé maso je téměř připraveno k nasazení do stravování lidí
V malé laboratoři v horním patře budovy pro základní výzkum Lékařské univerzity v Jižní Karolíně pracoval deset let dr. Vladimir Mironov na pěstování masa.
Jako vývojový biolog a inženýr tkání je 56letý Mironov jedním z mála vědců na celém světě, který je zapojen do bioinženýrství „kultivovaného“ masa.
Pěstované „in vitro“, či kultivované maso, se připravuje také v Holandsku, řekl Mironov, ale v USA tento výzkum hledá finance a poptávku.
Mironov předvídá budovy o velikosti stadionu zaplněné velkými bioreaktory, nebo bioreaktory velikosti kávovaru v obchodech, které budou vyrábět to, co nazývá „charlem“ – „V Charlestonu vytvořené maso“.
Bude to funkční, a bude to přirozené vyrobené maso,“ řekl Mironov. „Jak chcete, aby chutnalo? Chcete trochu tuku, chcete vepřové, chcete jehněčí? Vyrobíme přesně to, co chcete. Můžeme vyrobit texturu. Věřím, že to můžeme udělat bez genů.“
Mironov vzal myoblast – zárodečné buňky, ze kterých se vyvine svalová tkáň – z krocanů a ponořil je do živinové lázně hovězího séra na matrici vyrobené s chitosanu (běžný polymer vyskytující se v přírodě) a nechal růst zvířecí kostní svalovou tkáň. Ale jak dostat onu šťavnatou masovou kvalitu?
Nicholas Genovese, 32 let, hostující vědec v oblasti biologie rakovinových buněk působící v rámci tříletého grantu Ethical Treatment of Animals, který byl Mironovovi poskytnut na jeho laboratoř produkující maso, řekl, že vědci chtějí přidat tuk. A přidání cévního systému, aby vnitřní buňky mohly dostávat kyslík, umožní vypěstování steaku, namísto tenkých proužků svalové tkáně.
ze zahr. zdrojů, překlad Osud 2011
V malé laboratoři v horním patře budovy pro základní výzkum Lékařské univerzity v Jižní Karolíně pracoval deset let dr. Vladimir Mironov na pěstování masa.
Jako vývojový biolog a inženýr tkání je 56letý Mironov jedním z mála vědců na celém světě, který je zapojen do bioinženýrství „kultivovaného“ masa.
Pěstované „in vitro“, či kultivované maso, se připravuje také v Holandsku, řekl Mironov, ale v USA tento výzkum hledá finance a poptávku.
Mironov předvídá budovy o velikosti stadionu zaplněné velkými bioreaktory, nebo bioreaktory velikosti kávovaru v obchodech, které budou vyrábět to, co nazývá „charlem“ – „V Charlestonu vytvořené maso“.
Bude to funkční, a bude to přirozené vyrobené maso,“ řekl Mironov. „Jak chcete, aby chutnalo? Chcete trochu tuku, chcete vepřové, chcete jehněčí? Vyrobíme přesně to, co chcete. Můžeme vyrobit texturu. Věřím, že to můžeme udělat bez genů.“
Mironov vzal myoblast – zárodečné buňky, ze kterých se vyvine svalová tkáň – z krocanů a ponořil je do živinové lázně hovězího séra na matrici vyrobené s chitosanu (běžný polymer vyskytující se v přírodě) a nechal růst zvířecí kostní svalovou tkáň. Ale jak dostat onu šťavnatou masovou kvalitu?
Nicholas Genovese, 32 let, hostující vědec v oblasti biologie rakovinových buněk působící v rámci tříletého grantu Ethical Treatment of Animals, který byl Mironovovi poskytnut na jeho laboratoř produkující maso, řekl, že vědci chtějí přidat tuk. A přidání cévního systému, aby vnitřní buňky mohly dostávat kyslík, umožní vypěstování steaku, namísto tenkých proužků svalové tkáně.
ze zahr. zdrojů, překlad Osud 2011
Re: Co jíst a pít
Výňatek dopisu od JUDr. Janečka advokáta agrární komory:
"Nechci Vám brát iluze, ale ...... Pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo. Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech,je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.
Do roku 1994 platily v Československu ještě z dob minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly, aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd.
Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle. Potraviny jsou dnes samá náhražka.
Například následující :
Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým).
Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt. Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to!
Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy.Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to!
Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.
Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek.I v dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna" tukem rostlinným.
Ani kvalita některých tůků zvaných máslo není nic oslnivého, je to nastavováno vodou!
Většina čokolády, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.
České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem.
Co je to drůbeží separát?
Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40,- Kč za 1kg tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky atd.jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM - strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!
Pro zajímavost - separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes.Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie. Pro potlačení nežádoucích pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.
Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka.
Ani milovníci ryby nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek.
Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních chorob a alergií.Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45% na 20%. Rohlík neustále snižuje hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.
Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece dietní!
Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.
Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou 10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová " či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.
Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.Lečo s klobásou již dávno není ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo žaludkem a ta "klobása" je sójová.
Hovězí a vepřové maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata. Ty "kvalitnější" konzervy obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako lepidlo.
Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita k letnímu grilování.
Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty.
Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku.
Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky.
Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.
A české pivo se povětšinou změnilo europatoky univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který "přeskakuje" klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální bývají i následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na 11°° pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější desítky.
Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v regále jako "šampáňo." Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno."
O nelegálním pančování tvrdého alkoholu raději už nemluvě...
A dalo by se pokračovat...
Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin.
Zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř. Podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst.
Takové chuťovky, jako např. "dietní" drůbeží hamburgry, které se skládají z poloviny z drůbežího separátu a z druhé poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí na jejich obalech, bude psáno stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli přečíst ani ti, co mají zrak v pořádku. Čekají nás doby, kdy budeme doslova "žrát" takové potraviny, jaké známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko, přičemž autoři se budou inspirovat českým filmem „Návštěvníci,, kteří jedli Amarouny.
Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem jejich náplň je "božská" (jen Bůh ví, co v tom je!).
Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny.
Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat apod. Je to však luxus! Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou je dnes luxusem. Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality. V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např. nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27% masa.
Česko se v posledních letech stalo popelnicí či odpadkovým košem Evropy."
Autor článku:
JUDr. Jaroslav Janeček
advokát
rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře ČR
správce konkurzní podstaty u Obchodního oddělení Městského soudu v Praze
člen Syndikátu novinářů
Advokát zapsaný v ČAK pod č.: 4198
Telefon/Fax: 420 272 705 280
Mobil: 420 602 313 007
Autor tohoto článku JUDr.Janeček,
který dokázal přijít mnoha věcem na kloub, rozlousknout spoustu záhad jako policejní rada, jako bývalý šéf pražské kriminálky a později advokát, měl přístup k mnoha dalším zajímavým tajným dokumentům a osobám ... tento muž plný informací bohužel náhle zemřel dne 22.7.2010.
Zemřel nedávno, pár dní před zahájením premiéry filmu KAJÍNEK ...
a nutno podotknout, že tohoto známého českého vězně JUDr. Janeček osobně vyšetřoval ve své funkci kriminalisty MEZI PRVNÍMI.
Zemřel pár dní před zatčením podnikatele Pitra...
Zemřel pár dní před skandálním odhalením tajných agentů v řadách obrany státu...
Zemřel pár dní před plánovaným interwiew s jedním z Kanadských reportérů...
Zemřel ... ale byla to
NÁHODA?
A proč by nemusela být ?
"Nechci Vám brát iluze, ale ...... Pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo. Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech,je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.
Do roku 1994 platily v Československu ještě z dob minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly, aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd.
Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle. Potraviny jsou dnes samá náhražka.
Například následující :
Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým).
Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt. Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to!
Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy.Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to!
Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.
Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek.I v dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna" tukem rostlinným.
Ani kvalita některých tůků zvaných máslo není nic oslnivého, je to nastavováno vodou!
Většina čokolády, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.
České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem.
Co je to drůbeží separát?
Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40,- Kč za 1kg tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky atd.jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM - strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!
Pro zajímavost - separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes.Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie. Pro potlačení nežádoucích pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.
Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka.
Ani milovníci ryby nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek.
Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních chorob a alergií.Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45% na 20%. Rohlík neustále snižuje hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.
Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece dietní!
Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.
Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou 10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová " či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.
Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.Lečo s klobásou již dávno není ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo žaludkem a ta "klobása" je sójová.
Hovězí a vepřové maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata. Ty "kvalitnější" konzervy obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako lepidlo.
Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita k letnímu grilování.
Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty.
Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku.
Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky.
Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.
A české pivo se povětšinou změnilo europatoky univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který "přeskakuje" klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální bývají i následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na 11°° pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější desítky.
Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v regále jako "šampáňo." Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno."
O nelegálním pančování tvrdého alkoholu raději už nemluvě...
A dalo by se pokračovat...
Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin.
Zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř. Podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst.
Takové chuťovky, jako např. "dietní" drůbeží hamburgry, které se skládají z poloviny z drůbežího separátu a z druhé poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí na jejich obalech, bude psáno stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli přečíst ani ti, co mají zrak v pořádku. Čekají nás doby, kdy budeme doslova "žrát" takové potraviny, jaké známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko, přičemž autoři se budou inspirovat českým filmem „Návštěvníci,, kteří jedli Amarouny.
Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem jejich náplň je "božská" (jen Bůh ví, co v tom je!).
Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny.
Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat apod. Je to však luxus! Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou je dnes luxusem. Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality. V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např. nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27% masa.
Česko se v posledních letech stalo popelnicí či odpadkovým košem Evropy."
Autor článku:
JUDr. Jaroslav Janeček
advokát
rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře ČR
správce konkurzní podstaty u Obchodního oddělení Městského soudu v Praze
člen Syndikátu novinářů
Advokát zapsaný v ČAK pod č.: 4198
Telefon/Fax: 420 272 705 280
Mobil: 420 602 313 007
Autor tohoto článku JUDr.Janeček,
který dokázal přijít mnoha věcem na kloub, rozlousknout spoustu záhad jako policejní rada, jako bývalý šéf pražské kriminálky a později advokát, měl přístup k mnoha dalším zajímavým tajným dokumentům a osobám ... tento muž plný informací bohužel náhle zemřel dne 22.7.2010.
Zemřel nedávno, pár dní před zahájením premiéry filmu KAJÍNEK ...
a nutno podotknout, že tohoto známého českého vězně JUDr. Janeček osobně vyšetřoval ve své funkci kriminalisty MEZI PRVNÍMI.
Zemřel pár dní před zatčením podnikatele Pitra...
Zemřel pár dní před skandálním odhalením tajných agentů v řadách obrany státu...
Zemřel pár dní před plánovaným interwiew s jedním z Kanadských reportérů...
Zemřel ... ale byla to
NÁHODA?
A proč by nemusela být ?
Re: Co jíst a pít
Michaeli, díky moc za článek....stálo to za to si to připomenout.
Musím říct, že nebýt internetu, tak by ze všech lidí byli pouze ovčani.
Musím říct, že nebýt internetu, tak by ze všech lidí byli pouze ovčani.
-
- Příspěvky: 349
- Registrován: 28 kvě 2010 04:47
- Bydliště: Jindřichohradecko
- Kontaktovat uživatele:
Re: Co jíst a pít
TEST: Levné belgické máslo může mít za sebou až dva roky v mrazáku
27. ledna 2011
Vypadá jako každé jiné máslo, přitom je vyrobené z mrazírenských zásob. "Stáří" maskuje přídavkem aromatických látek. Není divu, že je levnější než ostatní.
Máslo dovezené ze zahraničí je levnější než máslo z českých mlékáren, přestože se ve své zemi původu prodává dvakrát dráž než máslo v Česku. Že to není možné?
Existuje způsob, jak to zařídit: nakoupit levně máslo z mrazírenských skladů, rozmrazit, přehnětat, přidat aromatické látky, které překryjí chuť starého tuku, zabalit do nových obalů a poslat do obchodních řetězců v České republice. Obchodníci po něm ochotně sáhnou – mohou zákazníkům nabídnout kostku másla o dvě tři koruny levněji než to nejlacinější máslo na trhu.
O čem je řeč? O čtvrtkilových kostkách másla v nenápadném stříbrném obale s pasoucí se kravičkou a nápisem Máslo, které již několik měsíců nabízejí některé řetězce. Výrobce uveden není, jen dovozce, kterým je společnost A7B Bohemia. Registrační značka patří belgické firmě Société fermiere Rochefort z Arden. Odtud tedy levné máslo pochází.
Kostka másla z této mlékárny se přitom prodává v Belgii v cenách od 1,60 do 2,50 eura. V Česku však stojí 28 korun, někdy i méně. Dost důvodů pro to, aby nás zajímalo, co se pod malovanou kravičkou skrývá.
Pátrání téměř detektivní
Na počátku pátrání po původu tohoto másla bylo podezření, že se možná jedná o máslo s přídavkem margarínu (to se neprokázalo). Na jeho konci jsme našli řadu důkazů, že jde o staré přepracované máslo. Prokázaly to analýzy, které provedli odborníci na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, na nichž se finančně podílela i redakce MF DNES.
Je měkčí a chutná jinak
Kdo se s belgickým máslem setká poprvé, nejspíš ho zaujme, že je měkčí než ta ostatní. A také si možná všimne, že má netypické máslové aroma a někdy i vady v chuti.
Vysvětlení? Je to stolní máslo, někdejší "dvojka" ze skladových zásob a není tak kvalitní jako máslo čerstvé (viz Fakta v přiložené grafice). Nutno říct, že dovozce tím žádný předpis neporušuje, protože evropská legislativa – nadřazená české – pojem stolní máslo nezná. Zákazník se však nedozví, že kupuje máslo nižší kvality.
Potvrdila to řada analýz, do nichž bylo zahrnuto několik vzorků másla. Kromě zmíněného belgického z českých obchodů ještě dvě další másla stejného výrobce, koupená přímo v Belgii, německé máslo ze zakysané smetany, které se vyrábí odlišně než máslo ze sladké smetany běžné v Česku. A jako představitel klasického českého výrobku máslo Tatra.
Co řekly analýzy?
První důkaz, že máslo leželo nějakou dobu v mrazáku, přineslo takzvané peroxidové číslo. To vypovídá o tom, co se s máslem děje, když žlukne. Právě u belgického másla byl obsah peroxidů vyšší než u všech ostatních.
Hodně napověděly i mastné kyseliny. Složení mléčného tuku je totiž jiné v letním a jiné v zimním období. "U belgického másla, které mělo podle data spotřeby pocházet z období prosinec – leden, však byly naměřené hodnoty rozdílné. Surovina tedy musela pocházet z různých období," vysvětluje vedoucí Ústavu technologie mléka a tuků Vladimír Filip, který analýzy vedl.
Další důkazy přinesly mikrobiologické zkoušky. Pokud by máslo bylo vyrobeno ze zakysané smetany, muselo by mít o několik řádů vyšší celkový počet mikroorganismů, což se neprokázalo. Zato mělo vyšší počty nežádoucích bakterií, které svědčí o tom, že máslo bylo mechanicky přepracováváno.
"To už je řada indicií potvrzujících naše podezření, že jde o máslo ze starých zásob. Další analýzy však přinesly i jeden přímý důkaz, že výrobce nepoužívá technologii másla ze zakysané smetany a dokonce přidává neoznačené látky do potraviny," uvedl Filip. Jsou to tři těkavé aromatické látky – biacetyl, kyselina mléčná a acetoin. Ty se objevují v másle ze zakysané smetany, v másle ze sladké smetany ale být nemohou. Pokud tam ovšem nejsou záměrně přidány. "Výrobce použil těkavé látky do másla jako přídavek chemických látek. V tomto případě nejsou a nemohou být produktem mléčného kvašení, protože máslo bylo vyrobeno ze sladké smetany. Jednoznačně to potvrdil mikrobiologický obraz," vysvětluje profesor Filip.
Odkud se vzalo?
Kostka másla na belgickém trhu stojí dvakrát víc, než je cena másla v České republice. "Jak je možné, že je máslo této firmy v Česku, navíc zatíženo dopravními náklady, tak levné, že se dostává hluboko pod české ceny," ptá se Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. A nabízí i možné vysvětlení: Může jít o máslo z intervenčních nebo soukromých zásob přebytků, jejichž skladování Evropská unie dotuje.
"Za uskladnění tuny másla dostane obchodník 18,31 eura a za každý den skladování ještě 0,34 eura. A skladovat může až 210 dní. Když obchodník máslo po vyskladnění dobře prodá, tak s ním nemá žádné výdaje, a proto může prodej realizovat levně."
27. ledna 2011
Vypadá jako každé jiné máslo, přitom je vyrobené z mrazírenských zásob. "Stáří" maskuje přídavkem aromatických látek. Není divu, že je levnější než ostatní.
Máslo dovezené ze zahraničí je levnější než máslo z českých mlékáren, přestože se ve své zemi původu prodává dvakrát dráž než máslo v Česku. Že to není možné?
Existuje způsob, jak to zařídit: nakoupit levně máslo z mrazírenských skladů, rozmrazit, přehnětat, přidat aromatické látky, které překryjí chuť starého tuku, zabalit do nových obalů a poslat do obchodních řetězců v České republice. Obchodníci po něm ochotně sáhnou – mohou zákazníkům nabídnout kostku másla o dvě tři koruny levněji než to nejlacinější máslo na trhu.
O čem je řeč? O čtvrtkilových kostkách másla v nenápadném stříbrném obale s pasoucí se kravičkou a nápisem Máslo, které již několik měsíců nabízejí některé řetězce. Výrobce uveden není, jen dovozce, kterým je společnost A7B Bohemia. Registrační značka patří belgické firmě Société fermiere Rochefort z Arden. Odtud tedy levné máslo pochází.
Kostka másla z této mlékárny se přitom prodává v Belgii v cenách od 1,60 do 2,50 eura. V Česku však stojí 28 korun, někdy i méně. Dost důvodů pro to, aby nás zajímalo, co se pod malovanou kravičkou skrývá.
Pátrání téměř detektivní
Na počátku pátrání po původu tohoto másla bylo podezření, že se možná jedná o máslo s přídavkem margarínu (to se neprokázalo). Na jeho konci jsme našli řadu důkazů, že jde o staré přepracované máslo. Prokázaly to analýzy, které provedli odborníci na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, na nichž se finančně podílela i redakce MF DNES.
Je měkčí a chutná jinak
Kdo se s belgickým máslem setká poprvé, nejspíš ho zaujme, že je měkčí než ta ostatní. A také si možná všimne, že má netypické máslové aroma a někdy i vady v chuti.
Vysvětlení? Je to stolní máslo, někdejší "dvojka" ze skladových zásob a není tak kvalitní jako máslo čerstvé (viz Fakta v přiložené grafice). Nutno říct, že dovozce tím žádný předpis neporušuje, protože evropská legislativa – nadřazená české – pojem stolní máslo nezná. Zákazník se však nedozví, že kupuje máslo nižší kvality.
Potvrdila to řada analýz, do nichž bylo zahrnuto několik vzorků másla. Kromě zmíněného belgického z českých obchodů ještě dvě další másla stejného výrobce, koupená přímo v Belgii, německé máslo ze zakysané smetany, které se vyrábí odlišně než máslo ze sladké smetany běžné v Česku. A jako představitel klasického českého výrobku máslo Tatra.
Co řekly analýzy?
První důkaz, že máslo leželo nějakou dobu v mrazáku, přineslo takzvané peroxidové číslo. To vypovídá o tom, co se s máslem děje, když žlukne. Právě u belgického másla byl obsah peroxidů vyšší než u všech ostatních.
Hodně napověděly i mastné kyseliny. Složení mléčného tuku je totiž jiné v letním a jiné v zimním období. "U belgického másla, které mělo podle data spotřeby pocházet z období prosinec – leden, však byly naměřené hodnoty rozdílné. Surovina tedy musela pocházet z různých období," vysvětluje vedoucí Ústavu technologie mléka a tuků Vladimír Filip, který analýzy vedl.
Další důkazy přinesly mikrobiologické zkoušky. Pokud by máslo bylo vyrobeno ze zakysané smetany, muselo by mít o několik řádů vyšší celkový počet mikroorganismů, což se neprokázalo. Zato mělo vyšší počty nežádoucích bakterií, které svědčí o tom, že máslo bylo mechanicky přepracováváno.
"To už je řada indicií potvrzujících naše podezření, že jde o máslo ze starých zásob. Další analýzy však přinesly i jeden přímý důkaz, že výrobce nepoužívá technologii másla ze zakysané smetany a dokonce přidává neoznačené látky do potraviny," uvedl Filip. Jsou to tři těkavé aromatické látky – biacetyl, kyselina mléčná a acetoin. Ty se objevují v másle ze zakysané smetany, v másle ze sladké smetany ale být nemohou. Pokud tam ovšem nejsou záměrně přidány. "Výrobce použil těkavé látky do másla jako přídavek chemických látek. V tomto případě nejsou a nemohou být produktem mléčného kvašení, protože máslo bylo vyrobeno ze sladké smetany. Jednoznačně to potvrdil mikrobiologický obraz," vysvětluje profesor Filip.
Odkud se vzalo?
Kostka másla na belgickém trhu stojí dvakrát víc, než je cena másla v České republice. "Jak je možné, že je máslo této firmy v Česku, navíc zatíženo dopravními náklady, tak levné, že se dostává hluboko pod české ceny," ptá se Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. A nabízí i možné vysvětlení: Může jít o máslo z intervenčních nebo soukromých zásob přebytků, jejichž skladování Evropská unie dotuje.
"Za uskladnění tuny másla dostane obchodník 18,31 eura a za každý den skladování ještě 0,34 eura. A skladovat může až 210 dní. Když obchodník máslo po vyskladnění dobře prodá, tak s ním nemá žádné výdaje, a proto může prodej realizovat levně."
-
- Příspěvky: 3
- Registrován: 06 led 2012 19:13
Co jíst a pít? Blbá otázka, je to jasný jak facka, takhle se může zeptat jen člověk s rozmlsanym jazykem.
Co jíst?
Ovoce (během rána až do oběda nic jinýho)
Zelenina
Ořechy
Pravej včelí med
->Vše ostatní odpad, vyhýbat se masu (bílkoviny nahradíte syrovátkama nebo syrovátkovým proteinem, jeden drink je 60kg tvžch řízků), konzervám, cukru, aspartamu a umělých sladidel, vše smažené je odpad, jediné vařené co se dá je rýže (i těstoviny jsou blbý, ale ještě se daj když si to dáte jen s olivovym olejem a zeleninou), omáčky aj. taky odpad
Co pít?
Z alkoholu jen červený víno, kvůli OPC + jeho účinek se umocní po požití vína s vitamínem C
Zelený a bylinkový čaje
Každý ráno jedlá soda, či jiný přípravek proti překyselení a na remineralizaci -> viz Kurt Tepperwein
Dobrou chuť, já takhle jím furt a neznám únavu, míň spím, pocit těžkosti po jídle nemám, aktivně posiluju a řikám svýmu tělu jak ho miluju, neboť to ho samo o sobě vyživuje - láska k němu=prána=energie=živiny
Co jíst?
Ovoce (během rána až do oběda nic jinýho)
Zelenina
Ořechy
Pravej včelí med
->Vše ostatní odpad, vyhýbat se masu (bílkoviny nahradíte syrovátkama nebo syrovátkovým proteinem, jeden drink je 60kg tvžch řízků), konzervám, cukru, aspartamu a umělých sladidel, vše smažené je odpad, jediné vařené co se dá je rýže (i těstoviny jsou blbý, ale ještě se daj když si to dáte jen s olivovym olejem a zeleninou), omáčky aj. taky odpad
Co pít?
Z alkoholu jen červený víno, kvůli OPC + jeho účinek se umocní po požití vína s vitamínem C
Zelený a bylinkový čaje
Každý ráno jedlá soda, či jiný přípravek proti překyselení a na remineralizaci -> viz Kurt Tepperwein
Dobrou chuť, já takhle jím furt a neznám únavu, míň spím, pocit těžkosti po jídle nemám, aktivně posiluju a řikám svýmu tělu jak ho miluju, neboť to ho samo o sobě vyživuje - láska k němu=prána=energie=živiny
-
- Příspěvky: 3
- Registrován: 06 led 2012 19:13
Re: Co jíst a pít
Já mám radši suchý víno
Ale jo, je to světoznámej paradox alkoholku, známý u Francouzů... červený víno (samozřejmě v malém množství, když toho vypijete několik flašek a budete si řikat, jak nejste zdraví, moc vám to neprospěje) a to OPC je prakticky prostředek proti stárnutí a infarktům
já si dávám víno zároveň s ovocem, který obsahuje velký množství vitamínu C... OPC i vitamín C tělo potřebuje a nedokáže si ho samo vyrobit - proto ho musíme doplňovat, zároveň se vitamínem C prakticky nejde předávkovat... někoho může ovoce (kiwi, pomeranč, citron, jahoda, černej rybíz) s vínem projmout, ale je to jenom známka toho, že jste znečištěný a tělo se toho musí zbavit... je to vlastně pozitivní známka organismu, lidi dělaj tu chybu že si řeknou "jeee průjem, tak to ovoce už příště žrát nebudu!" blbost, tělo se musí vyčistit... samozřejmě je rozdíl průjmu mezi tím co sníte, jestli nějakou zkaženou majonézu nebo něco zdravýho...
http://www.tepperwein.cz/produkty/zdrav ... omplex.htm
---
já osobně ale nevěřim tabletám a rozpouštěcím vitamínům C, proto se to snažím konzumovat v ovoci... stejně ráno nic jinýho nejim, moje tělo ani nic jinýho nechce... poznám na sobě co mýmu žaludku prospěje a co ne, dokonce se mi i někdy zdá sen o tom co by moje tělo chtělo za vitamín, nebo jsem to z toho snu částečně odvodil... třeba vitamín D je nutnej brát (mám z osud.cz eshop), protože máš všude haarp, chemtrails a podobný sračky takže během zimy slunce (vitamín D se vytváří působením slunečních paprsků) prakticky nevidíš a zase jsi v hajzlu, pokud se nesnažíš jíst zdravě, tělo brečí
Ale jo, je to světoznámej paradox alkoholku, známý u Francouzů... červený víno (samozřejmě v malém množství, když toho vypijete několik flašek a budete si řikat, jak nejste zdraví, moc vám to neprospěje) a to OPC je prakticky prostředek proti stárnutí a infarktům
já si dávám víno zároveň s ovocem, který obsahuje velký množství vitamínu C... OPC i vitamín C tělo potřebuje a nedokáže si ho samo vyrobit - proto ho musíme doplňovat, zároveň se vitamínem C prakticky nejde předávkovat... někoho může ovoce (kiwi, pomeranč, citron, jahoda, černej rybíz) s vínem projmout, ale je to jenom známka toho, že jste znečištěný a tělo se toho musí zbavit... je to vlastně pozitivní známka organismu, lidi dělaj tu chybu že si řeknou "jeee průjem, tak to ovoce už příště žrát nebudu!" blbost, tělo se musí vyčistit... samozřejmě je rozdíl průjmu mezi tím co sníte, jestli nějakou zkaženou majonézu nebo něco zdravýho...
http://www.tepperwein.cz/produkty/zdrav ... omplex.htm
---
já osobně ale nevěřim tabletám a rozpouštěcím vitamínům C, proto se to snažím konzumovat v ovoci... stejně ráno nic jinýho nejim, moje tělo ani nic jinýho nechce... poznám na sobě co mýmu žaludku prospěje a co ne, dokonce se mi i někdy zdá sen o tom co by moje tělo chtělo za vitamín, nebo jsem to z toho snu částečně odvodil... třeba vitamín D je nutnej brát (mám z osud.cz eshop), protože máš všude haarp, chemtrails a podobný sračky takže během zimy slunce (vitamín D se vytváří působením slunečních paprsků) prakticky nevidíš a zase jsi v hajzlu, pokud se nesnažíš jíst zdravě, tělo brečí
-
- Příspěvky: 482
- Registrován: 19 kvě 2010 19:44
Re: Co jíst a pít
Drobnou inspirací, jakých dobrot si máte všímat, je tento článek: http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/ ... i-rakovine