GENETICKY
MODIFIKOVANÉ
ORGANISMY
Co to vlastně znamená
V genech je uložena informace o stavbě každého živého organismu a jeho fungování. V přírodě
se kříží, tedy kombinují, pouze geny blízce příbuzných druhů, nebo jedinců v rámci stejného
druhu. Genetické inženýrství však umožňuje přenášet geny i mezi úplně odlišnými druhy
a měnit tak živé organismy způsobem, který by v přírodě nebyl možný. Vědci například vkládají
do DNA rajčat geny z bakterie, do jahod geny z ryby a do ovoce geny lidské. Takto vznikají
geneticky modifikované organismy, které bývají označovány zkratkou GMO.
Zdravotní rizika
Většina lidí dodnes neví, do jaké míry jsou ve výrobcích, které kupují, přítomny složky vzniklé
za pomoci genetické úpravy. A ti ostatní mají to štěstí, že věří ujišťování vlád, že GM potraviny
jsou bezpečné. Ale jak pokračuje debata o této otázce, narůstají obavy z možných rizik
konzumace GM potravin, a to zejména v Evropě. Jen málo lidí ví, jaká rizika to mohou být,
ale existuje silná a mnoha zkušenostmi prověřená obava, že pokud se s jídlem dělají „nepřirozené“
věci, může to mít hrozné a nepředvídatelné důsledky. Máme-li se těmito obavami zabývat,
je třeba jasně pojmenovat druhy rizik a důkazy, které je podporují. Zdá se, že existují
čtyři hlavní způsoby, kterými mohou GM potraviny potenciálně ohrozit lidské zdraví.
Průnik genů do lidských buněk
Jedním z rizik je možnost, že vložený gen pronikne do lidských buněk, ať už přímo nebo
skrz mikroorganismy přítomné v lidských orgánech. Tyto obavy vznikly, když německý vědec
Doerfler zjistil, že jestliže myš sní virus, kousky jeho genů se stanou součástí genů myši.
Zdá se být velmi nepravděpodobné, že by byly překonány všechny bariéry proti cizím genům,
nicméně vědci nemohou zaručit, že se tak nestane.
Změny v živinách nebo zvýšené množství toxinů
Dalším rizikem je přesun uměle vložených genů do důležitých částí rostliny a ovlivnění způsobu
interakce mezi jednotlivými geny rostliny. To může vést ke snížení množství živin nebo
ke zvýšení množství toxinů v rostlině. Změny v obsahu živin by měly být součástí hodnocení bezpečnosti GM potravin. Rovněž by se měl zvážit kumulativní efekt dílčích změn, které mohou být samy o sobě nevýznamné.
Alergie
Třetím problémem je skutečnost, že geny vložené do rostliny nevyhnutelně produkují nový protein, na který mohou být někteří lidé alergičtí. Toto riziko bylo objeveno, když se do sóji vložil gen z brazilského ořechu za účelem zvýšení výživné hodnoty. Vzniklá sója byla testována lidmi alergickými na para ořech a vyvolala silnou alergickou reakci.
Odolnost proti antibiotikům
Existuje obava, že některé GM potraviny mohou zvýšit odolnost lidí a zvířat vůči antibiotikům. Používání antibiotik k léčbě infekcí a podpoře růstu zvířat už patrně přispívá k šíření nemocí odolných proti lékům, jako je například salmonela. Problémovými potravinami jsou ty, do nichž byl jako „značka“ vložen gen odolný proti antibiotikům. „Značka“ je součástí určitého genu v buňce a je potřebná pro modifikaci.Buňkapakrostezapřítomnostiantibiotika pokud vložený gen přežije, je „značka“ pro vědce důležitým potvrzením, že proces vkládání byl úspěšně dokončen. Pokud nový gen učiní konzumenta potraviny odolnějším vůči danému antibiotiku, je to nevítaný vedlejší účinek. Toto riziko je ještě vyšší v případě, že je antibiotikum vázáno na bakterii.
Jak poznám GM potraviny?
Pokud výrobek obsahuje jakoukoli přísadu vyrobenou z GMO, musí být označen.
Geneticky modifikovanéplodiny,jakonapř.GMsójaaGMkukuřice,mohoubýtobsaženy
v desítkách tisíc potravinářských výrobků – od kukuřičných vloček, čokolády, sucharů, salátových dresinků, nealkoholických nápojů, pomazánek, hotových pokrmů až po margaríny, rostlinné oleje a různá dochucovadla. V Evropě, kde většina veřejnosti odmítá GM potraviny, je převážná část GM plodin využívána jako krmivo pro dobytek. To znamená, že GMO se mohou vloudit do Vašeho nákupního košíku skrze maso, mléčné výrobky a vejce, která jíte.
Dnes již všichni výrobci potravin musí dodržovat nový zákon EU vyžadující značení GM potravin. Každá složka či přísada vyrobená z GMO musí být na výrobku uvedena bez ohledu na to, zda je možné GM složku odhalit či nikoliv.
Sojový olej, směsný rostlinný olej, škrob či sojový lecitin jsou příklady složek a přísad, které mohou pocházet z GM plodin.
Nezapomeňte zkontrolovat „drobná písmena“ na obalu
Většina výrobců potravin v Evropě spotřebitelům garantuje, že nepoužívá žádné GMO. Nicméně od 1. května 2004, kdy vešla v platnost nařízení EU o značení GM potravin, můžete je ve svém obchodě konečně rozpoznat i u nás.
Upozornění na přítomnost GM složky ve výrobku lze obvykle nalézt mezi informacemi
o složení výrobku na obale, většinou malým písmem. Z toho je zřejmé, že nová pravidla o značení stále spotřebiteli nezaručují, že bude dostatečně jasně upozorněn na výrobek
z GMO. Od vstupu České republiky do EU začala platit nová legislativa, týkající se povinného označování GM potravin a krmiv. Jde o velké plus zejména pro spotřebitele, kteří jsou důkladněji informováni o původu potravin a mají možnost výrobky z GMO odmítnout. Podle nové legislativy musí být totiž označeny všechny výrobky, které obsahují či jsou vyrobené ze složek s obsahem více než 0.9% GMO. To se týká i GM krmiva pro zvířata. Pokud však ve složení výrobku najdete např. ”modifikovanýškrob”,nejednáseoGMvýrobek.Výrobek,který je z GM, může mít ve složení uvedeno např.: vyrobeno z geneticky modifikovanésójiMON-04032-6.
Mezi nejčastější GM plodiny patří právě sója, kukuřice a řepka olejka. V legislativě se však vyskytly jisté mezery. Například výrobky ze zvířat (maso, mléko, vejce), která jsou krmena GM krmivem, označeny být nemusí. Ve skutečnosti se větší část GM plodin používá právě jako krmivo. V nejbližších dvou letech se na půdě EU bude projednávat i problém potravinových přísad (např. vitamíny, dochucovadla, sladidla, stabilizátory), které se vyrábějí za pomoci GM technologií. Ani tyto produkty podle současné legislativy není třeba značit.
Spotřebitelé odmítají GMO
Podle průzkumu Eurobarometru se každoročně přibližně 70% evropských spotřebitelů vyjadřuje, že odmítají GMO ve svém jídle a 90% respondentů chce mít možnost vybrat si, zda bude GMO jíst či nikoliv.
http://europa.eu.int/comm/research/pres ... report.pdf
V roce 2002 se 65 % občanů Evropské unie vyjádřilo, že by si nekoupili GM potraviny, ani kdyby byly levnější než ostatní potraviny.
http://europa.eu.int/comm/public_opinio ... 177_en.pdf
Co Vám můžeme nabídnout
Pokud se chcete dozvědět více o celosvětové kampani proti GMO, navštivte stránku
www.greenpeace.org/stopGMO nebo nám zatelefonujte a my Vám rádi poskytneme další aktuální informace. V případě zájmu Vám zašleme i podrobnější materiály nebo Vám pora-
díme, jak se můžete sami zapojit do kampaně proti GMO. Greenpeace na celém svetě vystupuje proti zemědělství založeném na GM plodinách.
GMO
Re: GMO
Pět mýtů o GMO
Pět mýtů o GMO V českých médiích se stále častěji mluví o problému geneticky modifikovaných organismů (GMO). Není se čemu divit. Česká republika vstoupila do EU právě v době, kdy v Unii skončilo šestileté moratorium na dovoz a pěstování nových geneticky modifikovaných (GM) plodin. Zároveň v ČR začal platit nový zákon o povinném značení potravin vyrobených z geneticky modifikovaných surovin.
Ačkoli by si debata o GMO zasloužila ještě více mediálního prostoru, neboť mluvíme o revolučním a nevratném zásahu do přírody a do celého potravního řetězce, buďme rádi, že se alespoň nějaká vede. Například v největší demokracii na světě, v USA, proběhla masivní invaze geneticky modifikovaných (GM) plodin do zemědělství bez jakékoli veřejné diskuse, bez nezávislého vědeckého posouzení a za nezájmu médií. Američané tak dnes nejenže neví, co jedí, ale je jim dokonce upíráno právo to vědět.
Aby se něco podobného neopakovalo i u nás, je zapotřebí vést otevřenou debatu o důsledcích pěstování geneticky upravených plodin na zdraví a přírodu. Přitom na jedné straně nesmíme propadnout panickému strachu z biotechnologie jako takové, na druhé straně musíme, zvláště v otázce uvolňování GMO do životního prostředí, přijímat argumenty biotechnologických firem s kritickým odstupem. Už jen z toho důvodu, že řadu problémů, které má GMO podle nich vyřešit, tyto firmy samy vytvořily. Máme jim tedy dnes věřit, že se stanou světlonoši na cestě ke zdravějšímu životu a čistšímu životnímu prostředí?
Argumentace ve prospěch pěstování GM plodin je na první pohled velmi přesvědčivá a není těžké jí podlehnout. Biotechnologické firmy se nám snaží vštěpit 5 základních pravd" o GMO, které se však v konfrontaci s realitou a zdravým rozumem ukazují jako pouhé mýty. Média je bohužel často nekriticky přijímají.
Mýtus č. 1: Geneticky modifikované organismy nejsou ničím novým. Genetické inženýrství je dokonalejší a časově úspornější formou šlechtění.
Ano, díky konvenčním způsobům šlechtění dnes existuje mnoho živočichů a rostlin, které kdysi neexistovaly. Geny, které za to mohou, ale vždy pocházely ze stejného druhu, či z druhů blízce příbuzných. Moderní genetické inženýrství však přenáší geny mezi naprosto odlišnými organismy. Gen ryby nebo viru a umístí do DNA rajčete a podobně. Vznikají tak organismy, které by tradičním způsobem šlechtění nikdy vzniknout nemohly.
Mýtus č. 2: Potraviny z GMO jsou nejdůkladněji prověřeným a nejpřísněji kontrolovaným zbožím.
Každé průmyslové odvětví a každá firma ráda uvádí, že právě její produkty prošly tím nejdůkladnějším vědeckým zkoumáním a kontrolou. Ať se jedná (či jednalo) o jaderný průmysl, výrobce PVC, MSG, fermetrazinu, DDT, či vzpomeňme blahé paměti na ještě nedávné dušování "vědců", že nemoc šílených krav není přenosná na člověka.
Ve Spojených státech, kde GM potraviny zažily svoji premiéru a odkud si podle propagátorů GMO máme brát příklad, se neprovádí žádné nezávislé testování jejich bezpečnosti. Již v roce 1992 americké ministerstvo zdravotnictví zařadilo bez nezávislého vědeckého posouzení GM potraviny do kategorie "generally regarded as safe" (GRAS), neboli "obecně považované za bezpečné." Z tohoto titulu nemusí být bezpečnost GM potraviny podle zákona nijak nezávisle prověřována. Vládní orgány spoléhají na údaje od biotechnologických firem, které provádějí bezpečnostní testy samy a samy též určují, zda nový produkt spadá do kategorie GRAS. Tento model firmám samozřejmě vyhovuje, neboť zaručuje, že cesta produktu z laboratoře na pulty obchodů nebude dlouhá a "zbytečně" komplikovaná.
Prověřování vlivu GM plodin na životní prostředí není o nic přísnější. Osvědčení o ekologické bezpečnosti ve Spojených státech vydává ministerstvo zemědělství, které však doposud neodmítlo ani jednu žádost o registraci nové GM plodiny! I americké ministerstvo zemědělství je odkázané výhradně na studie vypracované osivářskými společnostmi. Jako perličku lze uvést, že současná ministryně zemědělství, Ann Venemanová, působila ve správní radě firmy Calgene Inc. (dnes vlastněné největší biotechnologickou společností Monsanto) a ředitel odboru kontroly GMO při zdravotní inspekci ministerstva zemědělství, Neil Hoffman, zase pro změnu pracoval pro firmu Paradigm Genetics.
Mýtus č. 3: Pěstování GM plodin umožní snížit či dokonce eliminovat spotřebu toxických postřiků. Proto je i výhrou pro životní prostředí.
Opak se jeví pravdou. Podle každoročně aktualizované studie amerického ministerstva zemědělství se za posledních devět let, kdy se ve Spojených státech GM plodiny pěstují, spotřeba postřiků zvýšila o desítky tisíc tun.
V současné době je přibližně 80% GM plodin na trhu tzv. herbicid tolerantní (tj. snese více postřiku proti plevelům), zbytek pak insekticidní (rostliny si samy produkují jed proti škůdcům).Nejrozšířenější GM plodinou je přitom herbicid tolerantní sója (tzv. Roundup Ready), která je uzpůsobena tomu, aby odolávala nejprodávanějšímu herbicidu firmy Monsanto, Roundupu. Podle již zmiňované studie používají farmáři pěstující Roundup Ready sóju dvojnásobně více herbicidů než farmáři, kteří pěstují konvenční odrůdy. A tento nepoměr se bude nadále zvětšovat.
Méně početnou skupinou GM plodin jsou tzv. Bt plodiny (převážně Bt kukuřice). Ty dokáží produkovat svůj vlastní insekticid, což snižuje nutnost postřiků. Na první pohled dobrá myšlenka, jenže ani zde není mnoho důvodů k optimismu. Bacillus thuringiensis (Bt) – přírodní půdní bakterie, která hubí určitý druh škodlivého hmyzu – je jedním z nejbezpečnějších známých insekticidů, jenž je po mnoho let používán jako postřik i ekologickými zemědělci. Tím, že u geneticky upravených Bt plodiny je tento toxin přítomen v každé buňce rostliny, dochází k jeho nadprodukci v přírodě. To s velkou pravděpodobností povede ke stavu, kdy se škodlivý hmyz stane vůči Bt resistentním. Zemědělství tak může ztratit jeden z velmi účinných nástrojů.
Mýtus č. 4: GMO pomůže zemědělcům a rozvoji venkovských oblastí.
I tento argument se zatím ukazuje jako mylný. Podívejme se opět do Spojených států, kde mají s pěstováním GMO již několikaletou zkušenost.
Náklady i výnosy zemědělců, kteří pěstují konvenční a GM plodiny, jsou přibližně stejné. Američtí farmáři však kvůli pěstování GMO ztratili celý evropský trh s kukuřicí, neboť EU odmítla vystavit evropské spotřebitele zbytečnému riziku. I proto se farmáři nedávno rezolutně postavili proti úmyslům Monsanta experimentovat s Bt pšenicí. Obávali se, že v Evropě přijdou i o trh s touto důležitou komoditou.
Smluvní podmínky o používání GM osiva nejsou z pohledu zemědělců také nijak přátelské. GM osivo je totiž chráněno patenty a jako "duševní vlastnictví" biotechnologických firem tedy nenáleží zemědělci, který ho zasadí. Pro zemědělce je tím pádem nezákonné provádět staletími prověřenou praxi, tedy ušetřit část úrody jako osivo pro další sezónu. Zvláště v zemích Třetího světa je tento způsob hospodaření pravidlem.
Ve Spojených státech a Kanadě se dostalo "partnerství" Monsanta s venkovem do stádia, kdy si firma najímá soukromé vyšetřovatele, jejíchž úkolem je krást rostliny na polích farmářů, kteří si u Monsanta osivo nekoupili. Monsanto tak zjišťuje, zda tito farmáři náhodou nepěstují jeho geneticky modifikované plodiny. A nejen to. Monsanto zároveň nabádá své zákazníky, aby mu dali vědět v případě, že podezírají své sousedy z pěstování GMO, aniž by za něj zaplatili. Již se vyskytly případy farmářů, kterým nejenže byla bez jejich viny kontaminována pole, ale k tomu ještě mají na krku žalobu od Monsanta. Z takovéhoto obtěžování mohou mít zemědělci prospěch pouze v případě, že mají rádi život v policejním státě.
Mýtus č. 5: GMO je jedinou nadějí, jak nasytit rostoucí světovou populaci.
Toto je asi nejvíce používaný argument, který díky svému citovému podtextu dokáže přesvědčit mnoho váhajících.
Hlad a podvýživa jsou skutečně vážným světovým problémem. Není to však způsobeno nedostatkem potravin, ale jejich nerovnou distribucí. Podle údajů Programu potravinové pomoci při OSN se v současné době ve světě vyprodukuje tolik potravin, že by dokázaly dostatečně nasytit každého člověka na této planetě. Přesto téměř jedna miliarda lidí nadále hladoví, protože si potraviny ani půdu nemůže dovolit koupit, či k nim nemá přístup.
Pokud se z většiny primárních zdrojů zemědělství stane "duševní vlastnictví" několika málo biotechnologických společností, problém hladu se nevyřeší, ale bude spíše eskalovat. Je naivní předem počítat s nějakým altruismem osivářských firem. Vždy bude platit: nemáš peníze, tedy nezaseješ.
Závěrem bych chtěl zdůraznit zásadní věc, kterou je nutné brát vždy v úvahu: na rozdíl od chemické kontaminace, která se dá lokalizovat, je šíření GMO procesem nevratným, neboť se jedná o živé organismy, které rostou, množí se, mutují a migrují. Z tohoto důvodu může genetická kontaminace napáchat daleko větší škody. Mějme vždy též na paměti slova harvardského profesora genetiky Richarda Lewontina, který pro New York Times Magazine řekl: "Nikdo dnes nedokáže přesně říct, jaký dopad může mít GMO na životní prostředí. O tom, jak se organismy z DNA vyvíjejí, víme zatím tak strašně málo, že mě samotného by velmi překvapilo, kdybychom v budoucnosti nedostávali jeden tvrdý úder za druhým."
Pět mýtů o GMO V českých médiích se stále častěji mluví o problému geneticky modifikovaných organismů (GMO). Není se čemu divit. Česká republika vstoupila do EU právě v době, kdy v Unii skončilo šestileté moratorium na dovoz a pěstování nových geneticky modifikovaných (GM) plodin. Zároveň v ČR začal platit nový zákon o povinném značení potravin vyrobených z geneticky modifikovaných surovin.
Ačkoli by si debata o GMO zasloužila ještě více mediálního prostoru, neboť mluvíme o revolučním a nevratném zásahu do přírody a do celého potravního řetězce, buďme rádi, že se alespoň nějaká vede. Například v největší demokracii na světě, v USA, proběhla masivní invaze geneticky modifikovaných (GM) plodin do zemědělství bez jakékoli veřejné diskuse, bez nezávislého vědeckého posouzení a za nezájmu médií. Američané tak dnes nejenže neví, co jedí, ale je jim dokonce upíráno právo to vědět.
Aby se něco podobného neopakovalo i u nás, je zapotřebí vést otevřenou debatu o důsledcích pěstování geneticky upravených plodin na zdraví a přírodu. Přitom na jedné straně nesmíme propadnout panickému strachu z biotechnologie jako takové, na druhé straně musíme, zvláště v otázce uvolňování GMO do životního prostředí, přijímat argumenty biotechnologických firem s kritickým odstupem. Už jen z toho důvodu, že řadu problémů, které má GMO podle nich vyřešit, tyto firmy samy vytvořily. Máme jim tedy dnes věřit, že se stanou světlonoši na cestě ke zdravějšímu životu a čistšímu životnímu prostředí?
Argumentace ve prospěch pěstování GM plodin je na první pohled velmi přesvědčivá a není těžké jí podlehnout. Biotechnologické firmy se nám snaží vštěpit 5 základních pravd" o GMO, které se však v konfrontaci s realitou a zdravým rozumem ukazují jako pouhé mýty. Média je bohužel často nekriticky přijímají.
Mýtus č. 1: Geneticky modifikované organismy nejsou ničím novým. Genetické inženýrství je dokonalejší a časově úspornější formou šlechtění.
Ano, díky konvenčním způsobům šlechtění dnes existuje mnoho živočichů a rostlin, které kdysi neexistovaly. Geny, které za to mohou, ale vždy pocházely ze stejného druhu, či z druhů blízce příbuzných. Moderní genetické inženýrství však přenáší geny mezi naprosto odlišnými organismy. Gen ryby nebo viru a umístí do DNA rajčete a podobně. Vznikají tak organismy, které by tradičním způsobem šlechtění nikdy vzniknout nemohly.
Mýtus č. 2: Potraviny z GMO jsou nejdůkladněji prověřeným a nejpřísněji kontrolovaným zbožím.
Každé průmyslové odvětví a každá firma ráda uvádí, že právě její produkty prošly tím nejdůkladnějším vědeckým zkoumáním a kontrolou. Ať se jedná (či jednalo) o jaderný průmysl, výrobce PVC, MSG, fermetrazinu, DDT, či vzpomeňme blahé paměti na ještě nedávné dušování "vědců", že nemoc šílených krav není přenosná na člověka.
Ve Spojených státech, kde GM potraviny zažily svoji premiéru a odkud si podle propagátorů GMO máme brát příklad, se neprovádí žádné nezávislé testování jejich bezpečnosti. Již v roce 1992 americké ministerstvo zdravotnictví zařadilo bez nezávislého vědeckého posouzení GM potraviny do kategorie "generally regarded as safe" (GRAS), neboli "obecně považované za bezpečné." Z tohoto titulu nemusí být bezpečnost GM potraviny podle zákona nijak nezávisle prověřována. Vládní orgány spoléhají na údaje od biotechnologických firem, které provádějí bezpečnostní testy samy a samy též určují, zda nový produkt spadá do kategorie GRAS. Tento model firmám samozřejmě vyhovuje, neboť zaručuje, že cesta produktu z laboratoře na pulty obchodů nebude dlouhá a "zbytečně" komplikovaná.
Prověřování vlivu GM plodin na životní prostředí není o nic přísnější. Osvědčení o ekologické bezpečnosti ve Spojených státech vydává ministerstvo zemědělství, které však doposud neodmítlo ani jednu žádost o registraci nové GM plodiny! I americké ministerstvo zemědělství je odkázané výhradně na studie vypracované osivářskými společnostmi. Jako perličku lze uvést, že současná ministryně zemědělství, Ann Venemanová, působila ve správní radě firmy Calgene Inc. (dnes vlastněné největší biotechnologickou společností Monsanto) a ředitel odboru kontroly GMO při zdravotní inspekci ministerstva zemědělství, Neil Hoffman, zase pro změnu pracoval pro firmu Paradigm Genetics.
Mýtus č. 3: Pěstování GM plodin umožní snížit či dokonce eliminovat spotřebu toxických postřiků. Proto je i výhrou pro životní prostředí.
Opak se jeví pravdou. Podle každoročně aktualizované studie amerického ministerstva zemědělství se za posledních devět let, kdy se ve Spojených státech GM plodiny pěstují, spotřeba postřiků zvýšila o desítky tisíc tun.
V současné době je přibližně 80% GM plodin na trhu tzv. herbicid tolerantní (tj. snese více postřiku proti plevelům), zbytek pak insekticidní (rostliny si samy produkují jed proti škůdcům).Nejrozšířenější GM plodinou je přitom herbicid tolerantní sója (tzv. Roundup Ready), která je uzpůsobena tomu, aby odolávala nejprodávanějšímu herbicidu firmy Monsanto, Roundupu. Podle již zmiňované studie používají farmáři pěstující Roundup Ready sóju dvojnásobně více herbicidů než farmáři, kteří pěstují konvenční odrůdy. A tento nepoměr se bude nadále zvětšovat.
Méně početnou skupinou GM plodin jsou tzv. Bt plodiny (převážně Bt kukuřice). Ty dokáží produkovat svůj vlastní insekticid, což snižuje nutnost postřiků. Na první pohled dobrá myšlenka, jenže ani zde není mnoho důvodů k optimismu. Bacillus thuringiensis (Bt) – přírodní půdní bakterie, která hubí určitý druh škodlivého hmyzu – je jedním z nejbezpečnějších známých insekticidů, jenž je po mnoho let používán jako postřik i ekologickými zemědělci. Tím, že u geneticky upravených Bt plodiny je tento toxin přítomen v každé buňce rostliny, dochází k jeho nadprodukci v přírodě. To s velkou pravděpodobností povede ke stavu, kdy se škodlivý hmyz stane vůči Bt resistentním. Zemědělství tak může ztratit jeden z velmi účinných nástrojů.
Mýtus č. 4: GMO pomůže zemědělcům a rozvoji venkovských oblastí.
I tento argument se zatím ukazuje jako mylný. Podívejme se opět do Spojených států, kde mají s pěstováním GMO již několikaletou zkušenost.
Náklady i výnosy zemědělců, kteří pěstují konvenční a GM plodiny, jsou přibližně stejné. Američtí farmáři však kvůli pěstování GMO ztratili celý evropský trh s kukuřicí, neboť EU odmítla vystavit evropské spotřebitele zbytečnému riziku. I proto se farmáři nedávno rezolutně postavili proti úmyslům Monsanta experimentovat s Bt pšenicí. Obávali se, že v Evropě přijdou i o trh s touto důležitou komoditou.
Smluvní podmínky o používání GM osiva nejsou z pohledu zemědělců také nijak přátelské. GM osivo je totiž chráněno patenty a jako "duševní vlastnictví" biotechnologických firem tedy nenáleží zemědělci, který ho zasadí. Pro zemědělce je tím pádem nezákonné provádět staletími prověřenou praxi, tedy ušetřit část úrody jako osivo pro další sezónu. Zvláště v zemích Třetího světa je tento způsob hospodaření pravidlem.
Ve Spojených státech a Kanadě se dostalo "partnerství" Monsanta s venkovem do stádia, kdy si firma najímá soukromé vyšetřovatele, jejíchž úkolem je krást rostliny na polích farmářů, kteří si u Monsanta osivo nekoupili. Monsanto tak zjišťuje, zda tito farmáři náhodou nepěstují jeho geneticky modifikované plodiny. A nejen to. Monsanto zároveň nabádá své zákazníky, aby mu dali vědět v případě, že podezírají své sousedy z pěstování GMO, aniž by za něj zaplatili. Již se vyskytly případy farmářů, kterým nejenže byla bez jejich viny kontaminována pole, ale k tomu ještě mají na krku žalobu od Monsanta. Z takovéhoto obtěžování mohou mít zemědělci prospěch pouze v případě, že mají rádi život v policejním státě.
Mýtus č. 5: GMO je jedinou nadějí, jak nasytit rostoucí světovou populaci.
Toto je asi nejvíce používaný argument, který díky svému citovému podtextu dokáže přesvědčit mnoho váhajících.
Hlad a podvýživa jsou skutečně vážným světovým problémem. Není to však způsobeno nedostatkem potravin, ale jejich nerovnou distribucí. Podle údajů Programu potravinové pomoci při OSN se v současné době ve světě vyprodukuje tolik potravin, že by dokázaly dostatečně nasytit každého člověka na této planetě. Přesto téměř jedna miliarda lidí nadále hladoví, protože si potraviny ani půdu nemůže dovolit koupit, či k nim nemá přístup.
Pokud se z většiny primárních zdrojů zemědělství stane "duševní vlastnictví" několika málo biotechnologických společností, problém hladu se nevyřeší, ale bude spíše eskalovat. Je naivní předem počítat s nějakým altruismem osivářských firem. Vždy bude platit: nemáš peníze, tedy nezaseješ.
Závěrem bych chtěl zdůraznit zásadní věc, kterou je nutné brát vždy v úvahu: na rozdíl od chemické kontaminace, která se dá lokalizovat, je šíření GMO procesem nevratným, neboť se jedná o živé organismy, které rostou, množí se, mutují a migrují. Z tohoto důvodu může genetická kontaminace napáchat daleko větší škody. Mějme vždy též na paměti slova harvardského profesora genetiky Richarda Lewontina, který pro New York Times Magazine řekl: "Nikdo dnes nedokáže přesně říct, jaký dopad může mít GMO na životní prostředí. O tom, jak se organismy z DNA vyvíjejí, víme zatím tak strašně málo, že mě samotného by velmi překvapilo, kdybychom v budoucnosti nedostávali jeden tvrdý úder za druhým."
nově se v Česku pěstují GM brambory
Plocha osetá GM kukuřicí se zmenšuje, nově se v Česku pěstují GM brambory
8.9.2010
I v letošním roce pokračoval v ČR klesající trend v pěstování geneticky modifikované kukuřice. Podle evidence Ministerstva zemědělství bylo letos nahlášeno celkem 4.680 hektarů ploch s GM kukuřicí, což znamená pokles o cca 28 % oproti loňskému roku.
Klesající trend v pěstování geneticky modifikované (GM) kukuřice typu MON810 v ČR pokračuje. Tato GM kukuřice je odolná proti zavíječi kukuřičnému, a nemusí tedy být ošetřována syntetickými pesticidy. Podle evidence ministerstva zemědělství a v souladu se statistikami ministerstva životního prostředí bylo v letošním roce zaevidováno celkem 4.680 ha ploch s GM kukuřicí, což znamená pokles o cca 28 % oproti loňskému roku. Podle informací od pěstitelů je stále hlavním důvodem poklesu problematický odbyt tohoto typu kukuřice, kterou je nutno striktně oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako GM organismus. Další důvody, které pěstitelé uvádějí, jsou potřeba snížení nákladů, kdy klasické osivo je levnější, administrativní a organizační náročnost, tedy nutnost koordinace se sousedy, potřeba přizpůsobovat osevní postupy aj., a déle nepříznivé počasí pro výsev.
Podle dosavadních zkušeností je GM kukuřice přínosem zejména pro primární produkci, kdy rostliny bývají významně méně napadeny plísněmi, a výsledkem je tedy kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. I poškození porostu bývá výrazně nižší, což přispívá k vyšším výnosům – v průměru o cca 10 % ve srovnání s klasickými hybridy. Vzhledem ke zmiňovaným odbytovým problémům je v současné době pěstování GM kukuřice zajímavou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku, případně při výrobě bioplynu či agroethanolu. GM kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.
„Pokles ploch s GM kukuřicí v ČR nevidím jako pozitivní trend, protože technologie doposud prokazovala u našich pěstitelů kladné výsledky, ať už kvalitativní nebo kvantitativní. Na druhé straně vítám rozhodnutí našich pěstitelů vyzkoušet novou technologii s GM bramborami Amflora, které byly odbornými institucemi posouzeny za bezpečné, a které mohou přinést další zefektivnění zemědělské výroby,“ říká vrchní ředitel sekce zemědělských komodit MZe Miloš Lukášek.
Vedle GM kukuřice se v letošním roce v ČR produkčně pěstují také GM brambory, jejichž hlízy jsou určeny výhradně pro průmyslové užití. Celkově se tyto brambory pěstují na 150 ha v kraji Vysočina. Dle dosavadního vývoje v oblasti pěstování GM plodin je možné opětovně konstatovat, že evropský trh je schopen na základě poptávky sám regulovat užívání produktů biotechnologie, a restriktivní zásahy státu do této oblasti tedy nejsou nutné.
výměra GM kukuřice v ha výměra GM brambor v ha
2005 150 -
2006 1290 -
2007 5000 -
2008 8380 -
2009 6480 -
2010 4680 150
http://eagri.cz/public/eagri/potraviny/ ... nsuje.html
http://www.mzp.cz/cz/geneticky_modifikovane_organismy
8.9.2010
I v letošním roce pokračoval v ČR klesající trend v pěstování geneticky modifikované kukuřice. Podle evidence Ministerstva zemědělství bylo letos nahlášeno celkem 4.680 hektarů ploch s GM kukuřicí, což znamená pokles o cca 28 % oproti loňskému roku.
Klesající trend v pěstování geneticky modifikované (GM) kukuřice typu MON810 v ČR pokračuje. Tato GM kukuřice je odolná proti zavíječi kukuřičnému, a nemusí tedy být ošetřována syntetickými pesticidy. Podle evidence ministerstva zemědělství a v souladu se statistikami ministerstva životního prostředí bylo v letošním roce zaevidováno celkem 4.680 ha ploch s GM kukuřicí, což znamená pokles o cca 28 % oproti loňskému roku. Podle informací od pěstitelů je stále hlavním důvodem poklesu problematický odbyt tohoto typu kukuřice, kterou je nutno striktně oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako GM organismus. Další důvody, které pěstitelé uvádějí, jsou potřeba snížení nákladů, kdy klasické osivo je levnější, administrativní a organizační náročnost, tedy nutnost koordinace se sousedy, potřeba přizpůsobovat osevní postupy aj., a déle nepříznivé počasí pro výsev.
Podle dosavadních zkušeností je GM kukuřice přínosem zejména pro primární produkci, kdy rostliny bývají významně méně napadeny plísněmi, a výsledkem je tedy kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. I poškození porostu bývá výrazně nižší, což přispívá k vyšším výnosům – v průměru o cca 10 % ve srovnání s klasickými hybridy. Vzhledem ke zmiňovaným odbytovým problémům je v současné době pěstování GM kukuřice zajímavou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku, případně při výrobě bioplynu či agroethanolu. GM kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.
„Pokles ploch s GM kukuřicí v ČR nevidím jako pozitivní trend, protože technologie doposud prokazovala u našich pěstitelů kladné výsledky, ať už kvalitativní nebo kvantitativní. Na druhé straně vítám rozhodnutí našich pěstitelů vyzkoušet novou technologii s GM bramborami Amflora, které byly odbornými institucemi posouzeny za bezpečné, a které mohou přinést další zefektivnění zemědělské výroby,“ říká vrchní ředitel sekce zemědělských komodit MZe Miloš Lukášek.
Vedle GM kukuřice se v letošním roce v ČR produkčně pěstují také GM brambory, jejichž hlízy jsou určeny výhradně pro průmyslové užití. Celkově se tyto brambory pěstují na 150 ha v kraji Vysočina. Dle dosavadního vývoje v oblasti pěstování GM plodin je možné opětovně konstatovat, že evropský trh je schopen na základě poptávky sám regulovat užívání produktů biotechnologie, a restriktivní zásahy státu do této oblasti tedy nejsou nutné.
výměra GM kukuřice v ha výměra GM brambor v ha
2005 150 -
2006 1290 -
2007 5000 -
2008 8380 -
2009 6480 -
2010 4680 150
http://eagri.cz/public/eagri/potraviny/ ... nsuje.html
http://www.mzp.cz/cz/geneticky_modifikovane_organismy
-
Zenko.Idane
- Příspěvky: 495
- Registrován: 29 črc 2009 02:31
- Bydliště: Kosmonosy
Re: GMO
Tohle je taky zajímavé , http://www.osud.cz/absolutni-moc-pricha ... u-potravin
Re: GMO
Pokud máte možnost si stáhnout wm magazín č.105/říjen 2010 tak tam jsou zajímavé články o GMO.
Přidávám link.
http://tracker.cztorrent.net/torrent/wm ... 105/123731
musíte mit program µTorrent
nebo
http://cucaj.sk/index.php?topic=12739.0
musíte se zaregistrovat
Přidávám link.
http://tracker.cztorrent.net/torrent/wm ... 105/123731
musíte mit program µTorrent
nebo
http://cucaj.sk/index.php?topic=12739.0
musíte se zaregistrovat
17.7.2011 Povolena nová GM odrůda kukuřice společnosti Monsa
http://www.bezpecnostpotravin.cz/povole ... santo.aspx
(kopie textu)
Evropská komise 17. července povolila novou geneticky modifikovanou odrůdu kukuřice MON 89034 x MON 88017 pro použití v potravinách a krmivech.
Evropská komise 17. července relativně skrytě před veřejností povolila novou geneticky modifikovanou odrůdu kukuřice pro použití v potravinách a krmivech. Podle mluvčí pro výživu a zemědělství frakce FDP ve Spolkovém sněmu Christel Happach-Kasanové bylo povolení odrůdy MON 89034 x MON 88017 společnosti Monsanto Komisí správné, potřebné a zcela normální. Kritiku některých „samozvaných odborníků na genové technologie“ označuje za neoprávněnou a nepochopitelnou. „Opakovaně probíhají pokusy rozdmychávat obavy spotřebitelů vykonstruovanými výtkami“, tvrdí Happach-Kasanová a poukazuje na testování Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který považuje odrůdu za nezávadnou.
Nová odrůda kukuřice byla vyvinuta ze dvou již povolených GM odrůd. Z vědeckého hlediska neexistují žádné důvody, proč by právě tato kombinace měla mít ve srovnání s výchozími odrůdami větší potenciál rizik, uvedla expertka na genové technologie. Rostliny této odrůdy produkují tři různé Bt-toxiny a jsou odolné vůči herbicidní účinné látce glyfosátu.
Podle odpůrce GMO Christopha Thena produkuje kukuřice syntetický toxin jedovatý pro hmyz, který vzniká syntézou DNA z několika přirozeně se vyskytujících toxinů pro hmyz. Pokládá proto hodnocení rizik v tomto případě za obzvlášť problematické, protože tento toxin je produkován v jedné rostlině v kombinaci s jinými látkami toxickými pro hmyz. Navzdory tomu EFSA kromě jiného upustila od provádění krmivářských pokusů s touto kukuřicí a neprověřila její zdravotní rizika.
(z německého originálu) http://www.topagrar.com/news/Home-top-News-432800.html
(kopie textu)
Evropská komise 17. července povolila novou geneticky modifikovanou odrůdu kukuřice MON 89034 x MON 88017 pro použití v potravinách a krmivech.
Evropská komise 17. července relativně skrytě před veřejností povolila novou geneticky modifikovanou odrůdu kukuřice pro použití v potravinách a krmivech. Podle mluvčí pro výživu a zemědělství frakce FDP ve Spolkovém sněmu Christel Happach-Kasanové bylo povolení odrůdy MON 89034 x MON 88017 společnosti Monsanto Komisí správné, potřebné a zcela normální. Kritiku některých „samozvaných odborníků na genové technologie“ označuje za neoprávněnou a nepochopitelnou. „Opakovaně probíhají pokusy rozdmychávat obavy spotřebitelů vykonstruovanými výtkami“, tvrdí Happach-Kasanová a poukazuje na testování Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který považuje odrůdu za nezávadnou.
Nová odrůda kukuřice byla vyvinuta ze dvou již povolených GM odrůd. Z vědeckého hlediska neexistují žádné důvody, proč by právě tato kombinace měla mít ve srovnání s výchozími odrůdami větší potenciál rizik, uvedla expertka na genové technologie. Rostliny této odrůdy produkují tři různé Bt-toxiny a jsou odolné vůči herbicidní účinné látce glyfosátu.
Podle odpůrce GMO Christopha Thena produkuje kukuřice syntetický toxin jedovatý pro hmyz, který vzniká syntézou DNA z několika přirozeně se vyskytujících toxinů pro hmyz. Pokládá proto hodnocení rizik v tomto případě za obzvlášť problematické, protože tento toxin je produkován v jedné rostlině v kombinaci s jinými látkami toxickými pro hmyz. Navzdory tomu EFSA kromě jiného upustila od provádění krmivářských pokusů s touto kukuřicí a neprověřila její zdravotní rizika.
(z německého originálu) http://www.topagrar.com/news/Home-top-News-432800.html