to třeba žádná zvlášntí schopnost nebo vnímavost, může ho vidět opravdu každý.
Jak na to: za slunečnějšího dne (ideální je tak polojasno, při úplně zatažené obloze je to težší)
se stačí zahledět na mraky, ale ne přímo na ně, místo toho zameřit pozornost do prázdného
prostoru mezi vámi a mraky. Po chvíli byste je měli zpozorovat. Že to nejsou mžitky před očima
si můžete ověřit tím, že při pozornějším zkoumání jsou některé blíže a některé dále,
tj. rozprostřeny v prostoru, a člověk je vnímá trojrozměrně.
Tady je vizualice z knihy Orgone accumulator handbook:
