Nekolik vet vystihujicich stav ceske spolecnosti v lete 2009

[Michael]

Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali.
________________________________________

Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.


Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou.


Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických. Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni.
Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou.


Nepozastavujeme se nad tím, že v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější než v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x dražší.


Nepozastavujeme se nad tím, že narozeniny primátora či státního úředníka rozhodujícího o miliardách, stojí jeho "oficiální" roční plat.


Nepozastavujeme se nad tím, že miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem - akciemi na doručitele.


Nepozastavujeme se nad tím, že bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci.


Nepozastavujeme se nad tím, že výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více než v Londýně nebo v Paříži.


Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české.


V naší zemi lze dnes ustát jakýkoli skandál,za několik dní ho překryje ten další.


Hlavě státu, zaměstnané vlastní ješitností a bojem proti nebezpečí evropské integrace, nestojí korupce za půl slova.


I když je to dnes méně okaté, média vědí o čem psát víc, o čem méně, o čem nic.


Zatímco v dobách komunismu jsme museli překonávat strach, nyní je překážkou lenost.


Nadáváme na ceny, ale jsme líní změnit banku nebo telefonního operátora.


Necháme se stříhat jak ovce. Jsme líní se informovat, vytvářet si, prosazovat a bránit svůj názor.


Místo přísunu a zpracování informací si vymýváme mozky stupidními seriály.


Místo zpráv a názorů čteme v bulváru o celebritách, kdo komu zahýbá a s kým.
Náš národní cynismus se masochisticky vyžívá v tom, jak hrozné panují poměry a sami kromě vymýšlení vtipů neděláme nic.


Ti přihlouplí se ještě rozčilují nad stotisícovými platy, ale miliardové causy jim unikají.


Svou lenost pak omlouváme filozofií, že "jsou stejně všichni stejní", případně "tihle budou ještě horší".


Za nezájem a lhostejnost k osudu věcí veřejných zaplatíme vysokou cenu.


Korupce prodražuje většinu investic financovaných z daní i z obrovského deficitu. Ukrajuje šance našich dětí, na nichž v soukromí tak usilovně pracujeme. Zadlužuje zemi, která bude jednou jejich.


Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi s tím, že stejně budeme muset volit jednu z nich bez ohledu na to, jak přezíravě se k nám budou chovat. Myslí si, že stačí provětrat strašáky, zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. Technika jejich vládnutí přitom dlouhodobě vylučuje jedno i druhé.


Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vždycky nějak dohodnou. Je přitom zřejmé, že i ostatní strany využívají své zaslepeně loajální "fanoušky", ochotné jim odpustit úplně cokoli.


Vedení velkých stran sází na to, že se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických a že nám nezbude než zvolit jejich oranžovou či modrou košili bližší než toho druhého kabát.


Kolikrát jsme už slyšeli, že "není koho volit", mnozí volit nechtějí a nepůjdou. Kolikrát jsme svou volbu s pocitem studu nikoli hrdosti, zdůvodňovali menším zlem. Není snad právě takovýto vynucený hlas z rozumu ten "vyhozený"? Jakou cenu má vůbec náš hlas, když ho dáváme se skřípěním zubů?


Nikdo z nás si nedělá iluze, že by malé politické strany byly lepší a čestnější než ty velké. Moc korumpuje vždy. Ale absolutní moc korumpuje absolutně.
Možná jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: "A proč jste s tím tehdy něco neudělali?" Připravujme si dnes odpověď pro naše děti.

[pepr]

Rozumím. Každý má chvilky, kdy takhle uvažuje a přemýšlí nad tím, jak to změnit. (Tedy každý asi ne.) Chápu to jako výraz vzteku, zlosti, bezmoci, smutku... no všech pocitů, které prožíváme, když se něco nedaří, nepodařilo, nebo nevíme co s tím.

Pravda je vždy subjektivní, protože pravda je to s čím souhlasíme. Takže teď napíšu něco zase ze svého pohledu.

Vývoj jednotlivce i společnosti může probíhat různými cestami. Může být řízený -- začíná to výchovou v rodině a navazuje na to škola. Když chybí učitel, kterého uznáváme a kterému důvěřujeme, učíme se obtížněji, metodou pokusů a omylů. A hledáme vzory, kterým se chceme podobat. Svým způsobem to může být výraz určité nedospělosti, což ale není nic negativního. Potřebujeme informace, které taky můžeme získávat různě obtížně... Zkrátím to.

Před 20 lety tu bylo velmi málo lidí, kteří věděli, co bychom měli chtít a jak bychom toho měli dosáhnout. Mnozí v té době slyšeli na pojem "morálka", ale nedovedli si představit celkovou amorálnost mocných. Slovo demokracie se stalo modlou a USA se u nás (bohužel) staly vzorem.

Osobně proto vidím současnou situaci taky pozitivně. Mnozí lidé poznali, že tyto problémy nelze vyřešit ekonomicky. Jádrem problémů je touha elit po moci. Rozděl a panuj. Rozděl lidi na skupiny s protikladnými názory a můžeš je líp ovládat. Jádrem problému je to, že věci neposuzujeme pojmy přirozené/nepřirozené, ale pojmy normální/nenormální, zákonné/nezákonné.

A mnozí lidé se začínají seznamovat s tím, že mocenské elity jsou nadnárodní, neoficiální a tahají za provázky. Hierarchie. Možná více paralelních hierarchií. Cílem elit je být mocní. K udržení moci je nutné maskovat skutečnost (utajování). Tolik proklamovaná "americká" demokracie má jen zakrýt skutečnosti.

[junak]

Zaujimave ze takato situacia je aj na Slovensku.Ale nie len tu.Je taka skoro vo vsetkych krajinach ktore boli predtym oddelene od zapadu.Vpustili sme si sem zlodejov a aj nasi vlastny ludia sa stali zlodejmi.V chamtivosti po majetku zapredali a zapredavaju nase krajiny neuvedomujuc si co vlastne činia.Až ked vačšina z nich zisti ze zapredali krajinu za iluziu šťastného zivota s obrovským autom pred domom a obrovským dlhom v banke.Človek ktorý nič "nezdedil" si obyčajnou pácou nemá šancu zaobstarať slušné bývanie iba ak sa zadĺži na celý život bankám a tie si len tak ruky medlia...Mali sme tu systém ktorý nám nedovolval slobodne sa vyjadriť ale každý jeden človek mal zabezpečené bývanie a prácu.Teda skuste sa slobodne vyjadriť dnes.Ľudia neboli tak chamtivý za majetkom.Teraz možme mať čokolvek ale to podstatne "zdravé potraviny,slušné bývanie,praca ktora baví..." to je nedostupné.Na čo je najnovší mobil ked človek nemá taku základnú vec akou je bývanie,zdravé potraviny,zdrava neznečistená priroda kde lesy nepretínaju dialnice a "nasílená" kamionova doprava.
Ja len dúfam že toto je nutný vývoj ludstva kde možme "zatiaľ" slobodne čerpať informácie vzdelávať sa "nie v škole" ale každý jeden z nás pracovať na sebe samom.Ešte máme "čas" zobudiť sa a zmeniť život nám ale hlavne naším potomkom.Preto neskrývať sa do "ulity" a využiť možnosť zmeniť konečne ľudstvo v prospech nás všetkých lebo sme všetci spolu tu a teraz pre všetkých..Niet kam utiecť preto žime teraz a konajme v prospech všetkých

Dúfam že nebudem opat offtopic