Dešťové srážky čechy vs morava nevnimam nijak moc rozdilne... nektery rok jsou vytopene cechy, nektery rok morava, ty mraky nad moravou tu byly i jine roky
jestli je orgonit dobry nebo ne, to asi nelze ani říci.
zalezi na čistotě záměrů
záleží na pozici na duchovní cestě (pro ježíše by bylo odlévání orgonů patrně cesta zpět, nebot on pozitivní energie vyzařoval neustále již vnitřním uzpůsobením).
jsou počítače a internet spíše dobré nebo spíše špatné? užitečné nebo ne? více pomáhají nebo ještě více poškozují lidstvo? anebo obojí dohromady?
pomáhají transformaci a sjednocení lidstva?
kvůli tantalové rudě do počítačů a mobilů jsou pod tichým souhlasem brutálně vybíjeny celé národy v africe...
a nebo je to už tak, že vše tady na zemi má svůj rub i líc, a lze se jen snažit posoudit, zdali konečný užitek stojí za to přijmout zodpovednost i za případné negativní vedlejší efekty?
ano, cim vic informaci clovek cte, bez toho, aniz by je zaroven uplatnoval v praxi, tak tim vice ziskava pocit, ze vlastne nic nevi, a ze "vse je mozne"
snad i proto vetsina velkych duchovnich cest jsou o to "dostat se za mysl". At uz vůlí soustavným dlouhotrvající potlačování (ne násilně, ale jemně) myšlenek, nebo naopak jejich pozorování (myslenka prijde, vnimam ji, ale nijak se ji nechytat a nechat ji zase odplynout).
Nebo dlouhodobe a atrvale udrzovanim jedne pozitivni myslenky (at jsou vsechny bytosti stastny), coz zpusobi omezeni ostatnich myslenek. Pak je za nejakou dobu tohoto praktikování metody jedné myšlenky jednodussi potlacit/stopnout tu jednu zbyvajici myslenku, nez zastavit celou mysl.
Na skutecnost se neda prijit myslením, ale právě naopak dostáním se ZA mysl. Tim nerikam, ze je mysl spatna, muze dobre slouzit orientovat se ve svete, ale nesmi ziskat nadvladu.
I já jsem se stal obětí mysli. Schroustal jsem min. desetisíce stran knih a článků při hledání pravdy o světě i duchovnu, a moudrejsi kvuli tomu nejsem téměř ani o píď (pouze mám víc znalostí, které ale stejne neumim uplatnit, protoze pri tom kvantu informací jdou proti sobě).
Moudrost mi prineslo pouze praktikování, tj. naplnovani moralnich doporuceni obsazene ve většině nauk, naplnovani téhož v mentální a citové oblasti (tj. napr. to neustálé "přání všeho dobra všem bytostem")
... a také nesouzení, to jest bdělé a pečlivé pozorování dějů ve světě, ale s potlačování dojmů, které se ihned vynořují v mysli (souzení, okamžité hodnocení).
A je ještě třeba upozornit na omyl, že cesta do duchovna by nemela být cestou do tělesné pasivity. Ale toto se neodvažuji vysvětlovat, detaily lze nalezt napr v knize Přímá stezka v kapitole Karmajoga a Bhaktijoga.
Výše uvedené skutečné praktikování jsem dělal cca dva roky a přineslo mi to velmi mnoho.
Poté jsem nechtěně "spadl" a pak cca 10 let toto nedělal a hrnul to JEN myšlením (čtením článků, knih apod.), ... a neziskal jsem za tech 10 let v podstate nic (max. zmatek v hlavě).
Však už Vivekananda říkal, že "Unce praxe je víc než tuna teorie".
V podstatě i toto rádobychytré psaní do for vnímám i jako určitou snahu vyhnout se skutečné praxi (sedet shrbený za komplem a cpát se u toho dobrotami není namáhavé
narozdíl od skutečné duchovní praxe).
Levi: Nech to týden uležet. A pokud nad tím budeš meditovat, tak radeji nekde v prirode, at to neni ovlivněné rezonancemi města.
A pak hlavně napiš výsledné dojmy. Těším se na ně. A nemusí znít jednoznačně - ano/ne, mohou být smíšené.
Ale nech tomu aspon ten týden...
A zkus popřemýšlet, jak moc je je tvé cítění ovlivněné nebo neovlivněné názory jiných lidí.
Já to mám ted treba tak, že se velmi snadno nechám ovlivnit názory druhých lidí, a a přitom si myslím, že ten dojem pochází ode mě, z mého nitra či z mé mysli. Pak přitom později (často i pozdě) přijdu na to, že vlastně vůbec není můj názor, že jsem se nechal ovlivnit. Tímto neříkám, že to tak máš, jen to nadhazuji.
Ja si spise myslim, ze to tak nemáš, že tvé citeni je skutečné a mimořádně vyladěné.
